Dělat věci jinak

Samozřejmě lze namítat fakt, že důležité je i ono pověstné rybářské štěstí. To bych se nikdy nesnažil vyvracet, ale určitě to není to, na co bych se chtěl při svých výpravách spoléhat. Daleko důležitější je pro mě těžit z načerpaných znalostí a zkušeností, protože jen tak je možné se posouvat dál.

Vždy jsem se snažil hledat základní důvod úspěchu různých lovců a přemýšlet nad tím, proč slavili úspěch na rozdíl od ostatních rybářů, kteří v tu dobu na daném revíru lovili také. A to mě nakonec dovedlo k tomu, čím se při svém lovu řídím. Vyhnout se zaběhnutým stereotypům. Na prochytávaných vodách to platí dvojnásob a samotný vývoj v kaprařině to s jistotou potvrzuje. Každá efektivní metoda lovu, která se stala nadužívanou, postupně zcela ztratila na úspěšnosti. Kapr vždy byl a bude jen zvíře, ale je schopen se stejně jako ostatní živí tvorové přizpůsobovat. Toto instinktivní chování je v něm nesmazatelně zakódováno a je jen na nás lovcích, aby jsme byli schopni jej úspěšně přelstít. 

V praxi to potom znamená to, že se vždy snažím postupovat následovně. Před výpravou na pro mě dosud neznámou lokalitu tak vždy ze všeho nejdřív zjišťuji všechny dostupné informace. Která místa jsou úspěšná, jaké nástrahy, návazce a vůbec se snažím si dát dohromady vše o tom, jak se zde nejčastěji loví. A na základě těchto zjištěných informací se snažím více či méně o opačný přístup. Samozřejmě není dobře se toho držet až příliš doslova, ale alespoň lehce rozdílný přístup k lovu zpravidla přináší úspěch.

V následujících řádcích se s Vámi podělím o několik tipů z praxe, na kterých Vám ozřejmím základní pojetí této strategie. 

1. Volba místa

Je jednou ze ztěžejních věcí. Lovit kapry tam, kde nejsou, je ztrátou času a úspěch je věcí spíše náhody, než výsledkem promyšleného plánu. Lokalizace ryb je někdy poměrně složitá činnost, ale tím se zabývat nechci. Podívejme se na to spíše obecně. Pokud podle dostupných informací zjistíte, která místa jsou nebo v minulosti byla pravidelně úspěšná, zkuste se spíše zamyslet proč tomu tak je nebo bylo. Pokud jsou ale obecně známá, jako místa dobrá, bývají velmi často navštěvovaná a kvůli velkému tlaku tak vždy dříve nebo později "vyhasnou". Ryby je přestanou pravidelně navštěvovat a nebo se v jejich okolí chovají velmi obezřetně, což nám výrazně ztěžuje jejich ulovení. Kapři instinktivně vyhledávájí místa, kde mají dostatek klidu a kde jim tak hrozí minimální nebezpečí. Byť se to tak nezdá, taková místa naleznete i na menších, prochytávaných vodách. Prostě jděte chytat tam, kde by nikdo jiný nechytal. Ať už to bude místo se ztížených přístupem k vodě nebo místa daleko od všech ostatních. Někdy to naopak mohou být místa, kam rybáři nechodí z důvodu toho, že jsou zde rušeni jinými využivateli vodních ploch, jako například pláže, přístaviště, atd. Zde lze očekávat, že jsou kapři na přítomnost lidí a rozruchu zvyklí, ale přitom se zde cítí poměrně bezpečně, protože jsou zcela mimo tlak ze strany rybářů. Velmi přitažlivé pro kapry mohou být i příbřežní partie vod, které jsou pro rybáře často nezajímavé. Sám jsem ulovil několik velmi slušných ryb jen několik metrů od břehu.

Těsně po rozmrznutí jsem ulovil právě díky správné volbě místa druhou největší rybu jednoho velmi prochytávaného revíru. Rozhodnul jsem se zvolit místo, které je v těsné blízkosti přístupové cesty a kapraři ho téměř vůbec nenavštěvují, protože by zde byli až příliš na očích. Z této skutečnosti jsem vycházel, protože jsem si dobře uvědomoval, že se zde kapři budou cítit daleko bezpečněji, než na místech, kde se o jejich ulovení snaží po většinu roku kapraři a byli na těchto místech již vícekrát uloveni. Místo bylo navíc poměrně dost mělké. O měsíc později se mi podařilo chytit i největší rybu této vody. Tentokrát v těsné blízkosti břehu v hloubce necelý metr a to navíc v čase těsně po poledni. Po dvou dnech bez kontaktu s kaprem jsem se rozhodl přestěhovat na místo, kde jsem své montáže položil do těsné blízkosti zarostlého břehu a již po dvou hodinách jsem měl na podložce velikého lysce. 

Velký šupináč, kterého jsem ulovil těsně po rozmrznutí na kapraři takřka nenavštěvovaném místě.	Starý kapr jménem Quasimodo, ulovený v odlehlé části pískovny. Nechytil se před tím celé 2 roky a byl považován za mrtvého.
Vybírám si místa, která ostatní rybáři příliš nenavštěvují.	Prut nahozený na špatně přístupném místě jen několik metrů od břehu.
Vlasec se snažím vždy povolovat, aby dobře kopíroval dno a nerušil kapry.

2. Volba doby lovu

Tento faktor se zcela jasně řídí rybářským tlakem, jehož využití je pro úspěch také dost důležité. Obecně se vždy šance na ulovení velké ryby zvyšuje tehdy, když je u vody co nejmenší rozruch. Na mnoha revírech to může být z hlediska takřka nulového rybářského tlaku noc. Pokud jsou kapři pod velkým tlakem během dne, zákonitě se cítí výrazně bezpečněji v noci, kdy je u vody výrazně větší klid. Znám ale i revíry, kde to funguje právě naopak. Mnoho kaprařů jezdí k vodě po práci pouze na noc a ráno opět místa opouští. Naopak v průběhu dne je u vody takřka naprostý klid. To samozřejmě kapři velmi dobře vnímají a instinktivně se tak krmí spíše přes den. Na těchto vodách se tak uloví více velkých ryb za světla a nejčastěji potom v dopoledních hodinách, kdy zkušené ryby přijíždějí na lovná místa s naprostým klidem dosbírat krmení, které zde z noci zůstalo.

Pokud tedy budete lovit na revíru v jiné době, než většina lidí, určitě uděláte pro svůj úspěch výrazně lépe.

3. Volba krmení

Ať už se jedná o méně podstatný aspekt úspěchu, než dva výše zmíněné, je ale stále velmi důležitý. Nechci zde rozebírat to, které boilie je to nejlepší nebo tak podobně. Opět Vám spíše obecně přiblížím pár tipů. Zde opět dost dobře platí vycházet z načerpaných znalostí o revíru. Na každé vodě vždy existují úspěšnější a méně úspěšné návnady. Proto je ideální zjistit si, na co loví většina rybářů a pokusit se nadužívanému typu návnady vyhnout. Další velmi důležitou věcí je to, jak velké návnady většina rybářů používá. Nejčastěji to jsou návnady velikosti 20-24mm. A zde se naskýtá toho využít. Samotná odlišnost velikosti námi použité návnady vůči valné většině ostatních, se kterými se kapři na revíru setkávají je velká výhoda. Menší, nebo naopak výrazně větší návnady  na ně nebudou působit tak nebezpečně než ty, se kterými se setkávají každý den. Je to zcela logické, protože kapři si spojí s nebezpečím daleko jednodušeji to, s čím se setkávají nejčastěji. Pokud to dovolují okolnost, osobně raději volím menší návnady. A to z prostého důvodu snazšího budování důvěry kaprů. Malých kuliček je vždy výrazně větší množství vůči hmotnosti, než velkých. Vycházím zde z toho, že pokud přijede kapr na krmné místo, nejdříve sbírá kuličky s velkou opatrností. Ale s každou další, kterou pozře aniž by se chytil, klesá logicky jeho ostražitost. A rozdílnost nemusí být právě jen ve velikosti.

Na řece ve Francii jsem jednou v letním období byl téměř týden bez záběru. Obecně úspěšné velké návnady ale přijímali pouze nenasytní sumci a velcí tloušti. Rozhodl jsem se tedy dva dny před koncem výpravy udělat úplný opak a potom, co místa tito nenasytové vyčistili, jsem zakrmil pouze návnadami o velikosti 18mm, které jsem si s sebou vzal tzv. „pro strýčka příhodu“. Ještě ten večer jsem ulovil dva kapry a následujícího večera se stala jedna 18mm kulička osudná velkému vytřenému lysci.

Dokud jsem krmil standardně užívanými velkými návnadami, mými úlovky byly jen sumci a velcí tloušti.	Paradoxně až malé nástrahy mi přinesly úspěch.
Často používám mix více velikostí boilie a jako nástrahy používám nejmenší průměr z těch, kterými krmím.

4. Volba nástrahy

S volbou nástrahy je to v zásadě obdobné, jako s volbou návnady. Spíše bych se zaměřil na její samotnou prezentaci. Vždy je třeba se snažit kaprovi předložit ji jinak, než to dělá většina ostatních rybářů. Opět tedy vycházejme z načerpaných znalostí o revíru. Uvedu to na jednom příkladu. V posledních letech se výrazně rozšířilo používání prezentace tzv. „na panáčka“. I já jsem ji nějakou dobu s úspěchem používal a podařilo se mi tak ulovit nejednu krásnou rybu. Ale tím, jak se z této prezentace stala takřka módní záležitost, přestalo se mi líbit používat to, co většina ostatních. A to i přes to, že jsem byl s touto prezentací stále úspěšný. Proč ale byla tato prezentace úspěšná i na velké ryby? Jednoduše proto, že je tato nástraha výrazně lehčí, než všechny ostatní volné návnady. Na návazci se tak chová výrazně přirozeněji, než jedna těžká kulička. A co víc, pokud ji kapr nasaje s vynaložením stejného úsilí, jako volné návnady, tak mu tato odlehčená nástraha „vlétne“ daleko rychleji a hlavně hlouběji do ústní dutiny, což výrazně zvýší šanci na dobré zaseknutí háčku. Toho jde ale dosáhnout i jinak, bez použití jedné potápivé a jedné plovoucí kuličky na vlasu. Nástraha bude navíc takřka k nerozeznání od volných návnad kolem. Jednoduše jsem si ze zbytku těsta přidáním korkové drti vyrobil neutrálně vyvážené nástrahy, které působily zcela důvěryhodně vůči volným návnadám, ale stále měly výše popisovanou výhodu prezentace „na panáčka“. Tato pro ryby neokoukaná prezentace mi přinesla několik pěkných ryb z vod, kde se stal „panáček“ nadužívanou prezentací.

5. Volba montáže

Základem je, aby byla montáž vždy perfektně funkční. To je alfou a omegou úspěchu. Už se Vám určitě stalo, že se ryby na Vašem místě krmily, ale záběr ne a ne přijít? Jednoduše byly schopny Vaši montáž buď lehko odhalit a nebo se jí lehce zbavit. To může být způsobeno buď jejím špatným sestavením a nebo naopak tím, že byť je montáž perfektně funkční, kapři se jí dovedou bez problémů zbavit, jelikož se s podobným typem setkávají až velmi často.

Je dobré nashromáždit opět co nejvíc informací, jaké návazce většina lovců používá a na základě toho to udělat jednoduše jinak. V tomto případě se zaměřmě na v podstatě jednu z nejjednodušeji ovlivnitelných věcí – délku návazce. V globálu je nejčastěji používaná délka návazce 20-25cm. Pokud to opět okolnosti dovolují, vždy raději nasazuji návazce co nejkratší. Proč? Zkušené ryby, které jsou pod velkým rybářským tlakem se po určité době naučí návazce zbavovat, aniž by se chytily. Pokud jim ale dáme do cesty něco, s čím se dosud pravděpodobně nesetkaly, vytvoříme tak pro ně past, ze které uniknou jen velmi těžko. Kvůli výrazně kratší délce návazce mají tak daleko méně prostoru jej vypudit z tlamky.

Jednoho letního dne jsem měl možnost lovit s hlavou firmy Carp´r´us, Rayem-Dale Smithem na jedné prochytávané svazové vodě. Ryby jsou zde pod stálým rybářským tlakem a jsou velmi obezřetné. Rozhodli jsme tak k volbě návazců přistupovat s rozmyslem. Základní otázka zněla: jak dlouhé návazce zde používá většina rybářů? Spíše delší ze ztužených šňůrek nebo polotuhé kombinované. Volba tak byla zcela jasná. Co nejkratší kombinovaný návazec. Tato past zafungovala zcela perfektně a za pouhých 24 hodin lovu se na břeh podívalo několik ryb včetně jednoho velikého šupináče. Žádná z ryb nebyla schopná se návazce zbavit a skončily bezpečně v síti podběráku.

Šupináč chycený v poledních hodinách na extrémně krátký návazec.

Extrémně krátký návazec, z jehož spárů neměl šanci uniknout ani jeden kapr.

Závěrem bych chtěl říct, že každý revír má vždy svá specifika a každý velký kapr také. Snažil jsem se Vám hlavně předat onu základní myšlenku, která je podle mého cestou k úspěchu. Mnou uvedené příklady jsou jen zlomek toho, co vše by se dalo do tohoto článku obsáhnout. Existuje nespočet dalších příkladů. Vydalo by toho na celou knihu, ale to opravdu nebyl můj účel. Snad Vám tento článek pomůže na Vaší cestě za Vaším vysněným úlovkem. Mějte stále na paměti, že základem všeho je mít oči stále otevřené a snažit se být o krok před ostatními. Dělat věci jinak se opravdu vyplácí...

Jan Dadák