Jeden z mých nejoblíbenějších způsobů lovu je chytání v okolí břehu a sledování reakcí kaprů na mojí nástrahu. Myslím si, že pozorováním ryb při přijímání potravy se dokážete velmi mnoho naučit, obzvláště v porovnání s pasivním sezením za stojanem s němými hlásiči.
Většina mých známých si významně klepe na čelo, když se po příchodu k vodě snažím vylézt na stromy okolo vody, abych se mohl rozhlédnout po hladině. Rád si totiž vždy snažím udělat obrázek o směru větru nebo rovnou najít krmící se ryby. Nejdůležitější ale podle mě je vysledovat zvyky ryb při krmení a jejich reakce na předložené montáže.
Podobnou výpravu jsem absolvoval koncem dubna na jedné 20-ti hektarové vodě v Oxfordshire. Než jsem vyrazil s pruty, 2krát jsem absolvoval drsnou, téměř 250km dlouhou okružní cestu, jen abych si překrmil vybraná místa a s chutí si polezl po stromech.
V její blízkosti se nacházejí ještě 2 menší vody, na kterých jsem chytal během zimy. Minulý týden jsem se věnoval té větší z nich a podařilo se mi z pod keřů v jednom rohu tři kapry. Dnes jsem ale měl v plánu krátkou výpravu na největší z nich…
Po příchodu k vodě rychle skládám rybářské náčiní a začínám chystat udice. Po očku sleduji pohyb ryb v příbřežní oblasti, ale nic nenasvědčuje tomu, že by ryby byly v blízkosti mého krmného místa. Vzhledem k tomu, jak jsou v této vodě opatrné ryby kvůli obrovskému rybářskému tlaku a všechny dlouhé návazce jsou už déle nefunkční, rozhodl jsem se výrazně zkrátit moje montáže, abych rybám minimalizoval možnost zbavit se háčku.
Zvolil jsem jen 10cm dlouhé ztužené montáže ukončené háčkem Wide Gape č. 10 doplněné o rovnátko Mouthsnagger a větší olovo ve vypínacím Snag Clipu od Carp´R´Us. Mezi polámanými stonky vodních trav se blýskalo pár rozlámaných lastur. Rozhoduji se proto pro boilies Ocean Protein od Vision Baits se zvýšeným obsahem GLM extraktu a drcených lastur.
Převislé křoví po mojí pravé ruce vytváří po celý den slušný stín nad bujným vodním rostlinstvem a vytváří pod břehem skvělou skrýš pro ryby. Občasné pásy bublin naznačují aktivitu ryb, které si v klidu v travách hledaly potravu. Ryby jsem sice lokalizoval, ale otázkou zůstávalo, jak je po záběru vydolovat z pekelné pasti křoví a spleti vodních rostlin. Jedinou možností bylo položit montáž doslova za roh tvořený ponořeným křovím, do úzké cestičky v trávě a nástrahu nadlehčit PVA pěnou, aby jen pomalu klesala na dno. Následně jsem měl v plánu rybu po záběru vytrvale držet dokud se neobrátí a bude možné ji obrátit na volnou vodu. Bojový plán zněl šíleně, ale jako se později ukázalo, zvolená taktika lovu za rohem opravdu fungovala.
Plný očekávání jsem vzal prut, jemným zhoupnutím umístil montáž na vybrané místo a pomalu s prutem odházel dál, kde jsem silon zachytil za vidličku zapíchnutou ve vodě a nakonec položil prut do vidliček. Silon od špičky prutu směřuje k zapíchnuté vidličce a odtud za rok k potopeným větvím. Další prut nahazuji pár metrů od křoví na hlubší vodu a poslední pak na štěrkovou lavici na volné vodě.
Chvilku potom, co se slunko dotklo obzoru, prut nahozený přímo pod křovím ožil a voda pod břehem doslova explodovala. Vypínací závěska Snag Clip ale funguje bezchybně a ryba po záběru doslova vyletěla pod hladinu necítíc váhu olova a mně se jemným tahem daří ji obrátit na volnou vodu. Po krátkém a intenzivním boji podebírám pěkného 12ti kiláče. Tak to je velmi slušný start. Plný očekávání si lehám do spacáku v očekávání brzkého záběru.
Kapři však mají jiný názor a do rána se nic neděje. Po prvním ranním šálku čaje se vydávám na průzkum a vidím, ž z hrsti boilies, kterým jsem včera přikrmil k montáži zůstala jen jedna kulička, ta pod háčkem…
Hm, i přes radikální zkrácení montáží mě místní chytráci opět dostali. Sahám do kapsy a k montáži opět přihazuji pár boilies. Koutkem oka v tu samou chvíli registruji pohyb a z pod keře vyplouvá pár matných stínů. Asi je vyrušil zvuk padajícího boilies. Pár sekund se nic neděje, když se nečekaně rozječí můj Delkim a já skáču k prostřednímu prutu. Po chvíli už obdivuju na podložce pěkně stavěného 9kilového lysce a konečně se probírám z překvapivého záběru, který mě nutí se zamyslet nad chováním místních kaprů. Vystrašil jsem je přihozením hrsti boilies nebo právě naopak jich zaujal zvuk padající potravy a se zájmem se vrátili se nakrmit?
Během dne jsem se neúspěšně pokoušel chytit nějaké ryby na povrchové nástrahy. Ryby mě však s přehledem ignorovaly. Po obědě se opět rozjel prut nahozený pod křovím, ale těsně před podebráním se mi vypnul pěkný, asi 10-12 kilový kapr. No pěkně, vymodlený záběr a mě se nepodařilo ho proměnit. Nevadí, potopené křoví jednoznačně potvrzuje roli favorita, a proto mu do konce výpravy věnuji zvýšenou pozornost. Po obědě registruji pár ryb, které bez zájmu proplouvají okolo nastražené pasti, ale potom vidím 2-3 kapry, kteři si velmi opatrně nabírají do tlamek pár návnad a rychle plavou pryč. Voda se jen trochu zakalí, ale je to málo na to, aby to ryby oklamalo a ty ztratily v mělké vodě svoji ostražitost.
Delkim zarytě mlčí a mně začínají z vytrvalého pozorování bolet oči. Cítím, že potřebuju pauzu a jako správný Angličan v průběhu pár vteřin vařím vodu na další šálek čaje. Než začne voda vřít, zpozoruji velký stín pomalu se přesouvající k převislým větvím. Myšlenka na čaj je minulostí a jako zhypnotizovaný sleduji krmící se rybu jak se blíží k mé nástraze. Uběhne minuta, dvě a stín se pomalu přesouvá od mé montáže. Podvědomě sahám do kapsy a jen tak od boku přihodím pár rozlomených boilies. V prvním momentě se zdá, že se ryba vyplašila a pomalým pohybem mizne v hloubce. Za pár nekonečných minut už ale znovu vidím shluky bublinek zvedajících se ode dna a tak bez dechu zůstávám přikrčený a sleduji toto napínavé divadlo.
Rybu krmení očividně zaujalo a pomalu se blíží do mělčí vody, když se mi klasicky sevře hrdlo! Je to můj starý známý, velký nepravidelný řádkáč se jménem Baby Basil, po kterém jsem neúspěšně toužil celý minulý rok. Řádkáč je pojmenovaný podle slavného kapra, doslova legendy z osmdesátých let zvaného Basil a je s jistotou nejcennější rybou z této vody. Opravdu jen velmi zřídka se ho podaří někomu ulovit.
Opět se krmí přímo nad montáží, voda se jemně zakalí a záběr je cítit ve vzduchu. Řádkáč však opět plave pryč a mně cvaknou zuby na prázdno. Opakuji trik s přikrmením a pár kuliček čeří vodu. Basil je v nenávratnu a je si zklamaně sedám. Nepohnutě hledím do vody ponořený v myšlenkách, dumajíc kde jsem udělal chybu. Příliš krátká montáž nebo moc krmení? Nevím, fakt nevím. V tom momentě se rozječí signalizátor a já podvědomě chytám do roky prut. Nějaká věc mi ho nekompromisně tahá do vody a tvrdohlavě směřuje do shluku vodních rostlin. Kouzlím s prutem a po všemožném přesvědčování pomalým pumpováním přitahuji mého protivníka z dosahu nebezpečných větví.
Kapr bojuje při dně a pomalu se přesouvá ze strany na stranu testujíc mé nářadí. Dva a půl librová dělička je ohnutá až po rukojeť, ale její měkká parabolická akce krásně tlumí výpady. Způsob boje dává tušit slušného bojovníka. Po chvíli se snaží uniknout k potopeným větvím, ale vytrvalým tahem ho obracím na volnou vodu a znovu pumpuji ke břehu. Po chvíli ho dotáhnu kousek od břehu, ale stále se drží při dně. Uběhne ještě pár minut, než rybu přitáhnu k hladině. Tam se prudce otáčí a ukazuje mi svůj krásně široký hřbet. Je to on!!! Jen ho neztratit, nic nepokazit! Ještě pár výpadů a je můj! Ještě se z plné síly snaží prorazit díru do podběráku, ale po chvíli ho vynáším na podložku a obdivuji jeho mohutné křivky. Váha ukáže po odečtení podložky téměř 17kg. Je to úžasný pocit konečně vidět tuto rybu na břehu…
A takhle umí být rybařina nevypočitatelná. Celý minulý rok jsem se snažil o jeho ulovení a najednou během jedné krátké vycházky se mi ho podařilo chytit. Nejraději bych se štípnul, jestli se mi to jenom nezdá. Rychle se párkrát na památku fotíme a vzápětí mi už mává ocasní ploutví z vody. Tak někdy příště, fešáku!
Cestou zpět rekapituluji moji vycházku s překvapivým koncem. Jak se později ukázlo, věnovat se příbřežním partiím ohřátým jarním sluníčkem byl klíč k úspěchu. Od správce jsem se dozvěděl, že se za poslední 3 dny chytilo jen 6ryb. Všechny téměř pod nohami. Stejně tak se mi jen potvrdila stará známá pravda, že kapři jsou velmi zvědaví tvorové, které zvuk dopadající potravy podvědomě přinutil se vrátit a prohledat krmné místo.
Zkuste při vašich vycházkách věnovat víc pozornosti pobřežním oblastem, kteé většina rybářů přehlíží. Jak vidíte, sám jsem se opakovaně přesvědčil o opaku…
Ed Betteridge