Silný rybářský tlak na mnoha revírech a standardní postupy lovců kaprů mě před několika sezonami přinutily přemýšlet, jestli se ještě v dnešní době dá vymyslet nová a opravdu minimálně používaná taktika. Snaha lovit na místech, která jsou co nejméně frekventovaná nebo takřka nedosažitelná náhozem mě přivedla na myšlenku lovu „za rohem“ či chcete-li „chytání s vodícími vidličkami“.
I když je tento způsob lovu hojně využíván zejména na několika malých soukromých revírech ve Francii, je to praktika, která se dá s úspěchem používat na všech vodách bez rozdílu rozlohy, hloubky i reliéfu dna.
Výhod chytání „za rohem“ je opravdu nespočet. Jak jsem již uvedl výše, nejmarkantnější z nich je možnost umístění montáže do míst, kde žádní jiní rybáři nechytají. Technická nemožnost náhozu nebo zavezení montáže do podobných míst je natolik limitující, že zkrátka nemáte jinou možnost.
Další nespornou devízou je fakt, že se elegantně vyvarujete vlasců či pletených šňůr vedoucích od montáže k prutu, neboť je možné vlasec od montáže „brzy“ zvednout do vzduchu, kde s ním do styku opravdu žádný kapr nepřijde. I když je vedení vlasce od montáže přímo k prutu naprosto přirozený postup, v praxi jsem si mnohokrát vyzkoušel, jak moc velký může být rozdíl, pokud se v lovišti nachází co nejméně vlasce protínajícího vodní sloupec.
Nepopírám, že je mnohem složitější umístit montáž do vody tímto způsobem, ale výsledek často stojí za to.
Zjednodušený obrázek naznačuje možnosti rozmístění prutů na členitějším místě. Bez použití vodicích vidliček by nebylo možné vyvézt pruty do všech nadějných míst.
Jak si můžete všimnout na nákresu, využít všechny lukrativní místa ve vašem prostoru standardními postupy je často nemožné. Obzvláště při lovu na členitých místech, nebo pokud lovíte s více pruty z jednoho místa je strategičtější rozmístění prutů takřka nutností. Mnoho vlasců v jednom místě dokáže ryby spolehlivě odradit a ty odjedou i ze sebelepšího místa.
Také na řekách je tento způsob lovu velmi účinný a to zejména díky eliminaci proudu. Minimální množství vlasce či šňůry ve vodě logicky snižuje tlak na montáž a také umožňuje montáže umístit i za různé překážky a podobně.
Možností je spoustu, záleží pouze na konkrétní situaci a místě, ve kterém se rozhodnete lovit. S tím souvisí i nutnost použití člunu či klasické umístění ze břehu či v prsačkách.
Při jedné z posledních výprav jsem dlouho nemohl nic ulovit. Kapři se očividně moc nekrmili a bylo třeba vše připravit na 110%. Po několikátém přestěhování jsem pruty vyvezl na místa, která nejsou z žádných okolních míst běžně dostupná. Pomocí dlouhých vidlí jsem mohl vyvézt dva pruty do prostoru, na kterém se kapři cítili bezpečně a nerušeně se mohli krmit.
I když první záběry přišly až se změnou počasí a nakonec jsem chytil kapry i z jiných míst, největší ryby jsem chytil za špicí zátoky, v blízkosti které bych mohl lovit pouze z úplně jiného místa na extrémně dalekou vyvážku.
Trik s vodícími vidličkami mi mnohokrát pomohl vyřešit problém s umístěním montáže a také přispěl k chycení spousty kaprů. Kromě výše popsaných výhod často ještě oceníte možnost eliminace lodního provozu a podobných nepříjemností.
Co budete potřebovat?
Rozhodně vám doporučuji, abyste rovnou pustili z hlavy úvahy o používání dřevěných vidliček a podobně. Jak už to při rybaření bývá, kvalitní materiály Vám vždy usnadní práci a snáz předejdete nečekaným komplikacím.
Vždy si k vodě vozím několik typů zavrtávacích tyčí, od krátkých a tenkých vidliček, které snadno zapíchnete i v tom nejtvrdším terénu až po dlouhé zavrtávací tyče, které také často oceníte.
Výběr rohatinek nebo vodících ok, kterými prochází vlasec, dle mých zkušeností není příliš podstatnou otázkou. Jediné, na co kladu důraz je, aby vlasec či šňůra z vodící rohatinky samovolně nevypadla a při záběru procházel co nejsnadněji. Vyzkoušel jsem mnoho typů, až jsem u klasické kuličkové rohatinky, kterou lze snadno použít tak, jak ji koupíte nebo z ní sundat gumové kuličky. Můžete si samozřejmě vyrobit drátěná oka přímo na míru, ale námaha při výrobě rozhodně v mém případě nebyla vyvážena lepším výsledkem.
Pokud se rozhodnete lovit výše popsaným způsobem, určitě se dostanete do situace, kdy bude lepší použít jiný způsob, než vést vlasec či šňůru přes vodící vidličky.
Existuje spousta různých způsobů, kterými můžete montáž umístit do téměř jakéhokoliv místa. Stejně efektivně můžete použít nejrůznější klipy, trhací sestavy, kolíčky a další systémy.
Důležitým faktorem je také použití vhodné montáže
Vaše sestava by měla splňovat jedno základní kritérium. Pokud pominu správné zachycení háčku a celkovou pevnost sestavy, rozhodně vám doporučuji, abyste při tomto stylu lovu využili komfortu používání odpadávacích zátěží. Možností, jak docílit odpadnutí zátěže po záběru je mnoho. Jak můžete vidět na přiložené fotografii, minimálně tři způsoby upevnění zátěže k montáži existují. Záleží pouze na aktuálních podmínkách a osobních preferencích.
Odpadávací kameny používám sice zřídka, ale pro zavážení a chytání v mělčích místech a v nánosech rozhodně splní svůj účel. Odpadávací inline systém je perfektní pro samozásek díky těžišti orientovaném do středu, avšak neumožňuje komfortní nahazování celé sestavy. Osobně nejčastěji používám bezpečnostní závěsky, se kterými se nemusíte bát odhazovat jakkoliv těžká olova takřka kamkoliv a zaručují 100% odpadnutí olova okamžitě po záběru. Navíc jsou naprosto bezpečné, což je jejich další nezpochybnitelná výhoda.
Na závěr jedna malá prosba. I když je možné díky výše popsané taktice vaši montáž umístit do takřka jakýchkoliv míst, dodržujte prosím jistou kaprařskou etiku a lovte pouze v místech, ze kterých jste schopni ryby bezpečně zdolat. K čemu je spousta záběrů z „tutových“ míst plných vázek, když v konečném důsledku zůstane vaše podložka suchá.
Robin Štěřík