Od monofilu k pletence

Jako jeden z nejzásadnějších posunů poslední doby vnímám v tomto směru jednoznačně především nastupující evropský trend pletených šňůr, kterými kapraři na svých navijácích nahrazují klasické monofilní vlasce. Oproti tradičně používaným silonům disponují splétané materiály diametrálně odlišnými vlastnostmi, které je v řadě situací zvýhodňují. Protože se ale stále jedná o poměrně nový fenomén, nenajdete prozatím o použití šňůr při lovu kaprů v literatuře ani na internetu prakticky žádné relevantní informace.

V tomto článku bych se proto chtěl pokusit popsat základní specifika lovu se splétanými šňůrami, pojmenovat jejich výhody i nevýhody, pomoct s případným výběrem vhodné šňůry a v neposlední řadě uvést několik poznatků z praxe.

Monofil versus pletenka

Výhody pletených materiálů nejlépe pochopíme při jejich srovnání s klasickými monofilními vlasci. Z kaprařského hlediska je nejvýznamnějším rozdílem především průtažnost. Zatímco u vlasců se index pružnosti pohybuje od 10% výše, u splétaných materiálů jsou to maximálně jednotky procent. Především při lovu na delší vzdálenosti je tato vlastnost pletenek naprosto klíčová. Splétané šňůry jsou ve srovnání s vlascem o stejné nosnosti výrazně tenčí – často mají i méně než poloviční průměr.

I tuto vlastnost oceníte při lovu na velmi dlouhé vzdálenosti, kdy budete moct na cívku svých navijáků dostat až o polovinu více šňůry a díky tomu „dosáhnete“ opravdu mimořádně daleko – ovšem stále bez jakékoliv ztráty citlivosti detekce záběru.  Tenčí průměr pletenky je mimoto v praxi velmi výhodný při šponování oblouku vlasce po zavezení nástrahy. Tenoučkou pletenku vyrovnáte mnohem snáze než standardní vlasec. Tohle jsou tedy obecné výhody, které nám pletenka při lovu oproti monofilu poskytuje. Vedle nich jsou tu některé další speciální situace, ve kterých vám pletenka bude hrát do karet ještě jinými vlastnostmi. Příkladem je třeba lov ve velmi hustě zarostlých vodách, kde je lov s monofilním vlascem opravdu problematický. Vlasec se kontaktem s porosty rostlin extrémně rychle opotřebuje a po pár dnech je chytání s ním hotovým peklem. Kdežto tenká ostrá pletenka si s takovou situací poradí naprosto hravě.

 

Můžete s ní chytat měsíc v kuse a bude pořád stejně s přehledem řezat rostliny bez známek opotřebení. Sám jsem si tohle několikrát zažil a v těchto podmínkách bych už na své navijáky cívky s vlascem nikdy nenasadil.

Druhou speciální situací, při které díky pletence skutečně ulovíte více ryb, je lov za překážkami. Tady oceníte mírnou vzplývavost pletené šňůry, která sice může někdy být problematická, v této konkrétní situaci ale často elegantně zabrání zapadnutí kmenové šňůry mezi potopené keře a kořeny. I když to může znít jako maličkost, tento detail mi několikrát dopomohl ke zdolání bonusových ryb v situaci, kdy bych měl s klasickým vlascem jen mizivou šanci na úspěch.

Nevýhody splétaných šňůr

Každá mince má ale dvě strany. Aby to nevypadalo, že pletená šňůra je lékem na všechny situace, je určitě na místě zmínit i nevýhody těchto materiálů. První a nejčastěji diskutovanou nevýhodou pletených šňůr je přirozeně jejich pořizovací cena. Ta se pohybuje v cenách od 3 do 5Kč za metr. To v praxi znamená, že je pletená šňůra dvakrát dražší než nejkvalitnější monofilní vlasce od renomovaných firem. Počáteční investice je opravdu „bolestná“ a hodně kaprařů bohužel od pokusů s pletenými šňůrami odradí, což je ale velká škoda. Je totiž třeba si uvědomit další zásadní rozdíl mezi monofilem a pletenkou – tedy jejich životnost. Při intenzivním používání nevydrží žádný vlasec na navijáku déle než jednu sezónu. Kdežto pletenka nejeví ani po 4 sezónách používání při vyvážce žádné větší známky opotřebení. Opět mluvím z vlastní zkušenosti. Pletenky jsem začal používat před 4mi lety a svůj nejstarší návin na jedné cívce stále ještě používám. Prostě není potřeba ho měnit. Na druhé cívce s vlascem se od té doby vystřídalo už 5 návinů opravdu kvalitních silonů.

Je tedy otázkou, jestli je v souvislosti s těmito informacemi pletená šňůra opravdu dražší než kvalitní vlasec. Já jsem přesvědčený o opaku…

Dalším často skloňovaným „nešvarem“ pletené šňůry je její vzplývavost. Jak už bylo zmíněno výše, je pravda, že pletenka má určitou tendenci plavat. Dokonce jsem v této souvislosti zaznamenal názor známého a uznávaného českého kapraře, který prý pletenku zkusil, ale rezolutně ji právě z tohoto důvodu odmítá. Ono ale není dost dobře možné si zkrátka sehnat jakoukoliv levnou pletenku a čekat od ní zázraky. Mezi splétanými šňůrami jsou obrovské rozdíly a zdaleka ne každá se pro účel kaprařiny hodí. Pro naši potřebu je velice důležitý vedle materiálu vláken především způsob a hustota pletení, tvar a v neposlední řadě také finální úprava. Vhodně zvolená pletenka ve vodě rozhodně nijak dramaticky nevzplývá, nebobtná a nesaje do sebe velké množství vody.

Poslední z často skloňovaných nevýhod pletených šňůr je vyřezávání ryb. Právě takřka nulová průtažnost pletenky totiž v určitých situacích skutečně může mít za následek velmi časté ztrácení zaseknutých ryb. I tento argument je ale velmi snadno vyvratitelný. V této souvislosti skutečně nejde o nic jiného než o „pouhé“ správné poskládání celé udice. Pokud svoji sestavu uvážete optimálně, počet vyřezaných ryb rozhodně nebude nijak převyšovat ztrátovost, kterou byste zaznamenali s vlascem.

Která pletenka je vhodná pro lov kaprů?

Abychom naplno využili všech uvedených výhodných vlastností pletenky, je určitě potřeba zvolit vhodný materiál. Pulty prodejen i weby e-shopů jsou dnes zaplaveny desítkami všemožných splétaných materiálů, které většinou proklamují fantastické vlastnosti. V tomto směru je ale určitě na místě určitá opatrnost a zralá úvaha, protože výběr a pořízení kvalitní pletené šňůry pro lov kaprů není záležitostí jednoduchou a už vůbec ne lacinou. Mějme na paměti, že pokud vybereme dobře, jedná se o investici na několik let.

Vycházejme z toho, že si pletenky na navijáky pořizujeme především pro vyvážení na delší vzdálenosti. Vyzkoušel jsem s kamarády při hledání vhodných materiálů opravdu řadu různých šňůr. Na základě těchto zkušeností musím konstatovat, že příliš tenkých nebo naopak hodně silných pletenek je lepší se vyvarovat. Jako rozumné průměry splétaných materiálů pro kaprařinu vidím rozmezí mezi 0,14 – 0,18mm. Tenké pletenky nemají v náročných podmínkách dostatečnou nosnost a oděruvdornost, silnější šňůry jsou sice dostatečně pevné, ale na cívku jich už nenamotáte tolik a jejich vzplývavost ve vodě je při lovu už opravdu nepříjemná.

Co se týká hustoty a technologie pletení – rozhodně bych doporučil šňůry kulatého profilu, spíše hustě pletené a více „utažené“. Nejlepší materiály jsou při výrobním procesu navíc ještě tepelně upravovány, což jejich povrch uzavírá a dělá vlákno kompaktnější.

Volba barvy šňůry je věcí osobní volby a zvyku. Zkoušel jsem 3 barevné varianty a v praxi se mi jednoznačně nejvíce osvědčila dobře viditelná žlutá barva. Při návratu ze zavážky jsem si šedivou a zelenou šňůru pravidelně ve tmě namotával na vrtuli elektromotoru. Se žlutou se mi to stane zcela výjimečně. Na konci mé sestavy mám vždy nejméně 10 metrů čirého monofilu, takže obavy, že by žlutá barva mojí pletenky plašila kapry, jsou zcela scestné. To se mi při lovu s pletenkou ve velmi čisté vodě potvrdilo již mnohokrát.

Plovoucí versus potápivá pletenka

Naprosto klíčovým a stále nepřekonaným materiálem je vlákno Dyneema, které je průmyslově využíváno v překvapivě širokém spektru oblastí. Od chirurgických šicích vláken přes letecký průmysl až po výrobu neprůstřelných vest.

Je to právě vlákno Dyneema, které samo o sobě disponuje obrovskou pevností při nízkém průměru. Právě proto jsou také nejpevnější ty šňůry, které jsou spletené čistě z tohoto vlákna.

Relativní nevýhodou Dyneemy je ale fakt, že toto vlákno je samo o sobě mírně lehčí než voda.

Proto se někteří výrobci pokouší o výrobu potápivých pletených šňůr tím, že do jejich opletu přidávají další materiály jako je aramid či fluorocarbon. Tímto krokem ale musí pro zachování stejné nosnosti šňůry vcelku výrazně zvýšit její průměr, což je v praxi při lovu kaprů všechno, jen ne ideální.

Z tohoto důvodu se „potápivým pletenkám“ zcela záměrně vyhýbám. Od šňůry na navijáku očekávám především vysokou pevnost při velmi nízkém průměru. Určitý stupeň její vzplývavosti je pro mě mnohem přijatelnější než její nižší nosnost nebo vysoký průměr. Je-li pletenka spletená čistě z vláken Dyneema, je vhodně utažená a má správnou povrchovou úpravu, je podle mých zkušeností pro lov kaprů naprosto ideální.

Jaká sestava je vhodná k lovu se šňůrou?

Takřka nulová průtažnost a ostrost pletené šňůry klade jisté nároky na ostatní části naší udice. V první řadě je pro lov s pletenkou třeba používat pouze opravdu kvalitní navijáky, které snesou velké zatížení.

Klasický vlasec je pro převody navijáku ve srovnání s pletenkou velmi „milosrdný“. Pletená šňůra ale žádný náraz ani prudké zatažení neodpruží a přenáší veškerou energii přímo na převody navijáku. Specifické vlastnosti šňůry je třeba brát v úvahu také při volbě prutu. Kvalitní SiC očka jsou dnes už ale standardem takřka u všech kaprových speciálů. V tomto ohledu tedy obavy z možného proříznutí vložky očka snad ani nejsou na místě. Co ale při lovu kaprů s pletenkou určitě oceníte, jsou měkčí pruty. Ty totiž především v závěru zdolávání dokonale vypruží výpady ryby a během celého souboje v nich dokonale ucítíte doslova každé mávnutí ploutví bojujícího kapra.

Nejzásadnějším prvkem v sestavě při lovu kaprů s pletenou šňůrou je ale jednoznačně šokový vlasec, kterým pletenku nastavíme v posledních metrech. V závislosti na místních podmínkách je vždy potřeba navázat a namotat na pletenku na navijáku silný monofil, který tu plní hned několik důležitých funkcí. V první řadě je tlusté monofilní vlákno velmi oděruvzdorné a při kontaktu s podvodními překážkami odolává lépe než cokoliv jiného. Každý vlasec má navíc oproti pletence průtažnost, čímž sestavě dodáváme určitou pružnost vhodnou zejména při poslední fázi souboje s rybou.

Důležitou výhodou je i příznivá cena monofilního vlasce, díky které si můžeme bez problémů dovolit měnit tuto část sestavy kdykoliv se při kontaktu s překážkami na dně poškodí. Samotná pletenka díky monofilu zůstává chráněna od opotřebení a její životnost se zásadně prodlužuje. Ve většině situací je ideální nastavit pletenku 10 – 25m silného vlasce. Většinou volím průměr od 0,50 – 0,70mm, přičemž mám tendenci používat čiré materiály, které jsou na dně nejméně nápadné.

Při dlouhé zavážce s pletenkou rád používám těžké zátěže – ať už olova nebo kameny, které udrží moji montáž na místě i za velmi silného větru. K svojí sestavě vždy upevňuji zátěž tak, aby při záběru ryby odpadla a já tak mohl rybu v klidu zdolávat. Navíc tak šetřím převody svých navijáků a nemusím se bát nasadit do Snag clipu kameny o hmotnosti i více než 500g.

---

---

Kdy pletenku nejlépe využijeme?

Pokud se kaprař rozhodne investovat do pletené šňůry na naviják, určitě si ji pořídí především pro vyvážení na dlouhé vzdálenosti. Kvalitní pletenku podle mého názoru ocení zejména lovci kaprů, kteří se vydávají častěji na ryby do zahraničí. Na velkých evropských jezerech je pro dosažení úspěchu často nezbytné umisťovat nástrahy velmi daleko od břehu. A v takovém případě je vhodně zvolená pletenka naprosto nedostižná.Kdo jezdí na kapry třeba do Francie pravidelně, určitě potvrdí, že splétané šňůry jsou tu na navijácích zahraničních kolegů vidět také čím dál častěji.

Postupem času zkrátka kapraři v celé Evropě přicházejí na to, že pro cílený lov velkých kaprů na rozlehlých vodních plochách je tento materiál na navijáku nejlepším řešením.

Tak trochu otazník, alespoň pro mě, je však používání pletených šňůr na navijáku při klasickém lovu kaprů z odhozu. Několik mých kamarádů začalo zkoušet chytat kapry s pletenkou z náhozu a jejich první výsledky zní velmi povzbudivě. Výhodou je především fakt, že díky tenkému průměru a poddajnosti pletenky se s jejím použitím prodlužují hody až o 20%. A to může být v určitých situacích samozřejmě naprosto klíčové.

Sám jsem ale pletenku při lovu kaprů na odhoz dosud nepoužil. V dohledné době to ale mám v plánu začít zkoušet. Kombinace pletenky a několika metrů fluorocarbonu je něco, od čeho si docela hodně slibuji…

V současné době se na pletenou šňůru při lovu kaprů dívám jako na nově přicházející trend, který rozhodně není jen módní vlnou v důsledku dobře zvládnutého marketingu a lobby výrobců těchto materiálů. Nástup pletených šňůr je naprosto logickým posunem v lovu kaprů především na velkých vodních plochách. Počet evropských kaprařů, kteří v těchto situacích nasazují na své navijáky cívky s pletenkou rapidně roste a já vím docela přesně proč…

Jsem přesvědčený o tom, že pokud se odhodláte šňůru pro lov na velkých vodách vyzkoušet a vyberete opravdu dobře, rozhodně se nebudete chtít vracet ke klasickému vlasci.

Lumír Francek