Kapří Goliášové v řece

Úvodem

V tomto článku bych chtěl detailně představit strategie, díky kterým už řadu let chytám s úspěchem velké říční ryby.
Při pokusech, kdy člověk hledá v tom či onom okamžiku své hranice, platí to, co popisuji v následujícím článku. Popsané taktiky a strategie, které Vám v zápětí popíši, ale platí pouze uprostřed sezóny a pro období, kdy se ryby stěhují a pohybují se velmi rychle při hledání potravy. Rybaření v jiných obdobích roku má odlišná specifika a je potřeba si o něm povědět v jiných článcích, které Vám nabídnu v budoucnu.

Velké řeky – velká výzva

V úsecích řek, kde chytám, je povolena lodní doprava. Díky tomu tu máte při rybolovu ještě navíc jiné starosti než na částech řeky bez lodí.
Kapří velikáni těžkého kalibru v řece žijí v komplexním prostředí, jehož nedílnou součástí jsou především pravidelné pohyby vody. Každá ryba má své zvyklosti. Některá se stěhuje z místa na místo, jiná zůstává v jednom úseku s pevným „bydlištěm“.
Kapři proplouvají v určitém úseku řeky, pohybují se na menší či větší vzdálenosti a žerou často na velmi specifických místech, na kterých se nachází nejatraktivnější potrava.
A právě tohle jsou místa, které by si člověk měl k chytání vybrat. To znamená místa, kde se potrava koncentruje na malé ploše. Nalézt takové místo je ale trochu komplikované. Musíte vypátrat zóny klidu, ve kterých se ryby zdržují přes den a hledají bezpečí a jistotu.

Když chytáte na těchto velkých řekách nebo kanálech, je důležité, dodržovat určitá pravidla. Ve skutečnosti tu máme co dočinění s opravdovým fenoménem, který je vyvolán loděmi, které neustále pohybují naší nástrahou. To bohužel může vést k tomu, že se Váš vlasec uřeže o nerovnosti na dně.
Lovím-li na podloží plném škeblí, vybavím se odpovídajícím způsobem a navinu na navijáky vlasce, které mají velký průměr (0,50 mm a více). Posledních 70 metrů mojí sestavy potom tvoří šokový vlasec. Nejvíce se mi osvědčil extrémně odolný šokový vlasec Shock-it. Montáž se nesmí pohybovat po dně, jinak to pro nás nebude mít žádný užitek. Musí bezpodmínečně zůstat na svém místě. Z tohoto důvodu používám velmi těžká a plochá olůvka.

Odhalte jejich potravní zvyky

Zde bych se rád zmínil o velkých říčních škeblích rodu Anodontes, které často naleznete s kaprem v saku. Velcí šupináči se však očividně specializují na malé slávičky namísto velkých sladkovodních škeblí.
Rozdíly ve výkalech, popř. nestrávených zbytků, které nalezneme v saku, jsou zcela klíčové. Je to totiž jediné vodítko, které nám umožní přesně určit zdroj kapří potravy. Nenašel jsem ještě žádný jiný způsob jak upřesnit převažující zdroj potravy velkých ryb v dané oblasti, než dokonale proměřit a vyzkoumat hloubky a topografii dna, jeho složení a charakter.

Škeble se pravděpodobně vyskytují na místech, která jsou (obecně řečeno) méně bohatá na organické látky. Kromě toho si myslím, že mají i odlišné nároky na potřebu kyslíku, což jsem zjistil během období špatného počasí. Je jednoznačně snadnější nalézt hojné kolonie sláviček, neboť těm k vývoji stačí i ta nejmenší přirozená nebo umělá potrava.
Nemohu říct, jak to je s vlivem výskytu raků nebo vodních šneků, poněvadž ti v našich vodách nejsou tak častí a hlavně jsou spíše pochoutkou sumců.

Jak najít ideální říční místo?

Tak, exkurzi do kapří gastronomie bych tímto ukončil, je nejvyšší čas se vrátit k bodům, které určují, kdy se kapři vypravují za potravou. Abych to zjistil, snažím se nalézt dvě klidové zóny, které od sebe nejsou daleko vzdálené a kde se možná skrývají kapří Goliášové. Opět následuje několikahodinová práce v podobě prozkoumání složení dna. Je však třeba vědět, že tento způsob lokalizace není nikdy ztracený čas. Příležitost a náhoda jsou dva velké faktory, které bych chtěl mít maximálně pod kontrolou.
Poté si udělám obrázek o celé ploše, která od sebe dělí klidové zóny, a prozkoumám všechny nerovnosti. Sebemenší nepravidelnost na vodním dnu může vést k velké koncentraci potravy. Abych dovedl svou tezi ještě dál, tvrdím, že velké ryby potřebují před příjmem potravy obzvláště hodně kyslíku. Už vícekrát jsem zjistil, že pravidelné proplouvání okolních lodí výrazně ovlivňuje můj lovecký úspěch. Tedy, proč nechytat přímo uprostřed plavební dráhy, která je vířena při každém proplutí lodi?! Zkusil jsem to a docílil jsem velmi nedostačujících výsledků – příliš hubené na můj vkus.
Proto jsem dospěl k závěru, že takové chytání je nekontrolovatelné a nemůže být příliš selektivní.
Pro své chytání proto vyhledávám obzvláště malá místa, která jsou sto uživit jen pár kaprů, a ne místa, která jsou navštěvována mnoha kapry střední velikosti.

Vnadící strategie – velká část úspěchu

V tomto případě nejsem fanouškem extra velkého množství návnady, které v této situaci podle mého názoru tak jako tak nemá valný význam. Už jsem to vyzkoušel a opět jsem od toho upustil. Nesnažím se konkurovat přírodní potravě, ani ovlivnit ryby v jejich denním stravovacím návyku. Zkouším zkrátka vyfiltrovat největší rybí hejna tím, že jim nabídnu selektivní návnadu na určitém místě.
Abych tohoto dosáhl, zakrmuji pouze málo. Používám pouze boilies, které ale rozhazuji na velikou plochu. Chápu, že se teď ptáte, jak dosáhnout důvěry velkých ryb. Co dělat, aby ryby rychle přijaly moje boilies jako svou přirozenou potravu. A to vše bez toho, aniž by moje návnady předtím kdykoli ochutnaly. Proto používám Amino návnady, které si vyrábím sám z nezaměnitelného Monster mixu a Liver Mixu (které kombinuji v poměru 1:1 a přidávám ještě další tekutá aditiva – Liquid tekutou potravu a esenci Monster) od Imperial Baits, které ale vyvolají na místě silnou aktivitu a nalákají na něj také ostatní rybí druhy a animují tak potravní proces.

Tím se odbourá nedůvěra a přiměje i větší ryby, aby se k potravě odvážily. V roce 2007 se objevily Monster a Liver activ boilie (pouze v 28 mm) a jsou logickým rozšířením této úžasné návnady.
Podrobím tuto návnadu testu vytrvalosti na extrémně těžké vodě, která je velmi velká, velmi čistá a skýtá pouze málo kaprů. V pravý čas Vás o tom budu informovat…! Pozoroval jsem u tohoto druhu boilie, jak se jím bílé ryby cpou a nasávají ho, až nic nezbude. Ale dokud se nechytí, zůstávají na místě a dál se snaží krmit. Tento rozruch takřka vždy přiláká velké ryby, které ty drobné vytlačí. A to je přesně to, co chci…

Když se daří…

Byla polovina září 2005, když jsem se vrátil z 15denního pobytu v Maďarsku. Konečně jsem zase stál na břehu své řeky, na které jsem už tři měsíce nechytal. Ve skutečnosti byla má poslední výprava v červnu a to se mi zdálo tak dávno, že jsem skoro zapomněl na báječnou rybí sérii, kterou jsem zde prožil a také jsem skoro zapomněl na obrovského kapra dlouhého 116 centimetrů. Místo, na kterém jsem v následujících dnech měl strávit asi 10 dní, bylo zvláštně profilované. Mělo relativně málo vyvýšenin na dně a přesto určitá dobrá místa, na kterých jsem našel obrovská množství potravy pro kapry – opravdové požehnání a to nejen pro ně…

Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat – první noc jeden jediný záběr, avšak velmi dobrý – lysec 23,7 kg! Následující dvě noci mi připravily také pěkná překvapení, neboť se na moji podložku podívaly další tři ryby. Nejmenší měla 19,2 kilo.
Tři ryby na stejný prut, který byl umístěn pár metrů od plavební dráhy na bahnitém podkladě. Toto místo očividně navštěvují pravidelně různé ryby. V dalších dnech jsem Chytila v pravidelném rytmu i další ryby a nakonec i sedm kaprů s více než 40 librami (18,14 kg).

Každá řeka je rozdílná. Každá má svou identitu a zvláštnosti, které jí dávají tvář. Hon za velkými kapry v řece se nepodaří pokaždé. Někdy člověk vyhraje, často prohraje… To, co platí dnes, zítra už nemusí. Ale trpělivost je důležitá vlastnost, kterou člověk musí mít, aby mohl dříve nebo později slavit úspěch.

---

Thomas Bastien