Maximálně využitý čas

Pojďme se kouknout na pár kratkých vycházek a zkusíme vytěžit pár postřehů. Začal jsem letos hned v březnu, kdy se mi podařilo ve svém okolí pochytal pár pěkných ryb. Jezdil jsem na místa, které jsem týden dopředu krmil. Vsadil jsem na atraktivitu a vyplatilo se. Netrávil jsem u vody víc jak 5 hodin. Hlavní roli sehrál partikl, plovky a esence. Pak přišlo hluché období, kdy jsem to trošku lajdal. Dalších pár vycházek se neslo ve stejném duchu. Žádná sláva, hodně menších ryb, ale žádný lepší kus. Přišlo rozhodnutí a já se musel posunout o pár kilometrů dál, abych se dostal na lepší ryby. Jelikož vše něco stojí a jet na pár hodin třeba 70km není zrovna levná záležitost, musíte lovit s maximálním nasazením, aby jste nejeli domů s prázdnou.

Koncem dubna jsem po práci nasedl do auta a rozhodl se jet na pár hodin zhruba 70km dolů na řeku na pár hodin. Po 40ti minutách jsem byl na místě. Naházel jsem věci na záda, rychlím krokem vymetl trávu kolem vody a zhruba po půl kilometru zastavil v zatáčce. Vlevo, vpravo nikde nikdo. Super. Lehká mapovačka a pruty byly nahozeny. Po 10 minutách  přichází malé překvápko. Na druhé straně se přímo naproti mě vyřítil ze svahu pantáta v maskáčích s nepřehlédnutelným velkým vezírkem. Za 5 minut nahazoval svoje ,,bomby,, do vody a já věděl, že je zle. Okamžitě jsem sbalil věci, na nic jsem nečekal a přestěhoval se o půl km nahoru. Mapovačka, nához, vše bylo na místě. Jen jsem dořekl to je pohodička a vše bylo zase jinak. Na druhé straně se objevili 2 feedraři, kteří si sedli zase přímo naproti mně - asi nějaká místní pomsta. Trošku jsem si zanadával a šel zas balit. Další stěhovačka zhruba půl km a zastávka až u místa, kde jsem viděl skákat ryby. Vytasil jsem deeper, pár hodů a pecka! Pod vodou stěna jak z hry o trůny, která padala prudce z metru na 7! Našil jsem popku a k tomu malé pváčko (minipeletky 3mm). Nához na spodek stěny. Druhý prut klasika - koule 24mm na dno přímo do koryta, jen asi o 50 metrů výš. Na každou montáž dvě hrsti půlek a bylo vymalováno. Pruty jsem zabeckleedoval a dal si voraz. Do hodiny přišel záběr a na slovíčko ze spodustěny došla pěkná parma. Přebil jsem a trefil stejné místo. Šup, jedna hrst půlek a za 20 minut už to jelo znova. Pěkný souboj a první letošní lepší ryba z řeky byla v podběráku. Krásný lysec kolem nad 10 kg a já měl velkou radost! O půlnoci frčím domů a vím, že stěhování se vyplatilo! Lovte častěji po pár hodinách a trefíte se do nich! Vytěžte maximum.

Uplynulo dalších 14 dní, kdy jsem podnikl 2 krátké vycházky. Při jedné jsem chytil jen 2 ryby do 9 kg. Při druhé během 2 hodin krásného dlouhého zhruba metrového šupináče kousek od břehu, pomocí povoleného vlasce. Týden na to hlásily bouřky a trvalý déšť. U mě se nic nezměnilo - jedu! Bylo 5 hodin odpoledne a já jsem končil v práci. Viděl jsem to tak na 5 hodin lovu. Chtěl jsem se vrátit na řeku, ale při příjezdu jsem zjistil, že řeka je nechytatelná. Deště udělaly svoje. Pokrčil jsem rameny a během pár minut se rozhodl jet jinam. Zvolil jsem novou vodu - stoják vzdálený dalších 40 km. Dorazil jsem v 7 večer a neměl už moc času. Navíc se hnala bouřka. Naházel jsem na záda všechny věci tzv. na velblouda a letěl na místo. Po cestě jsem potkal 3 rybáře co jeli raději domů a všichni se jen smáli a kroutili hlavou. Dával jsem si do těla a po 3 pauzách dorazil na místo, které se mi zamlouvalo a cítil jsem, že by zde ryby mohly být. Byl jsem tam sám, což mě nepřekvapovalo. Vyměnil jsem triko za suché a rychle nahodil pruty. Začal jsem chystat přístřešek, když se mi za zády na 30 metrech od břehu nalevo otočila slušná ryba. Stáhl jsem prut a nahodil do míst, kde se převalila! Po dopadu olova jsem místo bahýnka na prutě ucítil solidní ťukanec a tušil jsem, že jsem trefil hotspot(slávky). Druhý jsem stáhl taky a přebil trochu doprava skoro pod břeh. Na 20 metrech bylo zase tvrdo a já spokojeně dohodil pár hrstí koulí přímo na montáže. Povolil jsem vlasce a zalezl do přístřešku. Pršelo čím dál víc. Kolem desáté se roztočil levý prut a já v dešti  bojoval zhruba 40 minut s dobrou rybou. V podběráku bylo vše vysvětleno a já pochválil kaprovi pěkný ocas, i když nejsem ženská. Nádherná ryba. Okamžitě jsem zkontroloval návazec, napíchl pváčko a nahodil. Ryby se na místech ukazovali a montáž musela okamžitě zpátky. Vyfotil jsem kapra a šel ho pustit. V tom se rozjel zase stejný prut. Teď je důležité si uvědomit, že pokud bych teprve teď nahazoval, nemusel bych tak rychle záběru docílit, pokud vůbec.Zvedl jsem prut a cítil zase silnou těžkou rybu. 20 minut přetahování a u břehu tah ustal! Kapr zůstal ve vázce. Položil jsem prut a začala hra na čekanou, ryba zhruba za minutu vyjela na volnou vodu a já za chvíli podebral solidního lysce. Yes! Jedem dál! Nebyl čas! Montáž okamžitě letí zpátky.Je 0:00 a mně zazvonil budík v kapse, vstal jsem ze židle a .....pi ...pi...piiiiii, rozjel se pravý prut. Zvedl jsem ho a opět cítil velkou rybu. O půl 1 jsem podebral další mambu. Posvítil jsem do podběráku a dostal záchvat smíchu. Kapr z kategorie ,,fakt jako kůň,, ležel v podběráku a já tušil, že mám největší rybu vody. Jikernačka narvaná před třením, určitě přes 25 kg. Yesss. Stáhl jsem druhý prut, dal pár fotek, kapra pustil a začal balit. Bylo půl druhé v noci, byl jsem celý mokrý od bahna, věci mokré. Šlapal jsem tmou a jen se usmíval. Věděl jsem, že jsem to trefil! Byla to skvělá noc. Žrali a byli tam a já taky! Udělal jsem maximum, sledoval vodu, ta mi dnes hodně pomohla a prozradila kde se kapři krmí. Díky. Vše bylo zapomenuto, všechny ty špatné vycházky, dřina, únava, kilometry v nohách a pak se mi bleskla hlavou, vtipná otázka!? Měl jsem zůstat doma??

Na poslední krátké vycházce se mi stala docela vtipná, ale zároveň poučná situace. Po příchodu k vodě a nahození prvního prutu jsem bohužel zjistil, že na druhém prutu mám úplně rozbitou keramiku na předním očku a to mi zcela znemožňuje nahazování, protože ostrá hranka řeže vlasec. Při pokusu o nához jsem se v tom ihned utvrdil a hned jsem byl o olovo chudší. Prut jsem rozbalil a smiřil se s tím, že dochytám pouze s jedním prutem. Zhruba po půlhodince jsem si všiml, že 15 metrů napravo skoro u břehu se tvoří bubliny, které se pomaličku pohybují. Nedalo mi to, vzal jsem jen spodní část rozbitého prutu a navázal na něj kompletní montáž. Vtipným způsobem jsem nahodil zhruba 2 metry od místa kde se tvořily bubliny a povolil úplně vlasec. Netrvalo to ani půl hodiny a poloviční prut se rozjel. Proběhla velmi vtipná zdolávačka a na konci brutální lysec! Druhý prut zůstal bez záběru. Pochopil jsem, že je důležité nepřestat chytat, i když situace vypadá špatně , někdy i bezvýchodně. Nádherný moment a nádherný kapr. 

Závěrem jen pár postřehů.

Navštívil jsem pár nových vod, zjistil si vždy nějaké info a vyrazil! Důležité vždy bylo být aktivní, ryby hledat, stěhovat se i na pár hodin, mít svou hlavu a nenechat se ovlivnit. Tam, kde se na revírech házelo daleko se nakonec ukázalo jako nejlepší řešení chytat v klidových zónách kolem břehu. Tam kde se chytalo na velký průměr boilies byl klíč k úspěchu použití mininástrahy do 15mm a na řece se jako nejlepší nástraha osvědčila 14mm popka, protože jsem věděl, že většina kaprařů zde  chytá na boilie na dno, nebo panáka!

Další tip - hned jak dojdete k vodě, namočte si boilie do vody, nachystejte si náhradní návazce, pva atd. Nezdržujte se. Okamžitě se pokuste nahodit montáž zpátky, pokud vám to situace umožní. Ať nestrácíte čas a využijte těch pár hodin lovu na 100%. Je to důležité! Montáž nesmí být na břehu! Sledovat vodu a makat těch pár chvil se opravdu vyplatí. Věřte mi, takhle chytám už pár let a funguje to.

U mě je to jasný - zaberu na pár hodin v týdnu a víkendy můžu trávit s rodinou.

Všem slušným rybářům přeji hodně štěstí.

Za Nikl tým - Martin Bouda