Obr z pískovny

Dovolená mohla konečně začít. Vytipované místo se povedlo pro velký tlak rybářů  nakonec zabrat, což byly poslední stresující okamžiky při této výpravě. A pak už nastal jen  pocit volnosti, pohody a klidu na který jsem se strašně těšil. Místa se mi začala rozjíždět třetí den, po pravidelném a přesném zakrmování ve vzdálenosti kolem 90 metrů. Z obrovskou lehkostí a přesností mi opět perfektně posloužila přes den i za silného větru raketa Nikl- Spider Spod. Nesmím zapomenout na perfektní šokovou šňůru - Total Shockbraid /0,40mm (80lb) od Carp’R’Us, která u mě našla rychle místo v mé výbavě. Po setmění dokrmuji pouze kobrou MK2, abych místo nerušil. Denní dávka krmení se v některých dnech u mě vyhoupla až na 7 kilo boiliesu . 

Musím přiznat, že tahle voda je úplně jiný level, než na který jsem zvyklý. Množství mě tak trochu zaskočilo, ale brzy jsem poznal, že je to na této pískovně nutností, aby se kapři udrželi lépe na krmném místě, ve druhé variantě se mi na něj alespoň vraceli, což se také dělo a to hlavně po setmění a brzy ráno. Před touto výpravou i v předchozích letech jsem poslouchal od lidí -,,kaprařů‘‘ jak je na této vodě obtížné až téměř nemožné udělat záběr přes den, ale tahle první cesta, která mě přivedla sem s touhou pro mě nových a hlavně neokoukaných ryb, mě přesvědčila nakonec o opaku. Určitě u mě začala ještě více platit jedna z důležitých částí úspěšné výpravy na velkých vodách a to hlavně nepodcenit krmení, protože kapři žrát musí a je jen otázkou času, kdy na náš krmák přijedou, je to na každém z nás jek se v daných situacích a podmínkách přizpůsobíme a zachováme. Určitě je spousty vod, kde může platit pravidlo jiné.. jako třeba ,,méně může znamenat i více‘‘. Příště určitě přibalím jen více boilie vel. 24mm.,,To jsem trochu podcenil‘‘. 

Nesmím zapomenout ani na zkušeného kapraře a mého kamaráda z našeho týmu Petra Pudila, který za mnou přijížděl lovit každý den po práci. Veliké poděkování i za doplňování potravin a všeho možného. Mohl jsem se tak ještě o to více věnovat pouze rybám. Podělil se semnou o jeho kaprařské zkušenosti na této pískovně a mě se tak mohl snadněji splnit sen o rybě atakující magickou hranici. Sen o rybě na kterou čekám na svazovém revíru několik let. Začátkem nového pracovního týdne se stále nic neměnilo, jen odjelo pár rybářů a já si pomyslel, že je na čase to trochu využít a zůročit i když na mě doléhala únava hlavně z nevyspání. Někdy to tak mám, když jsem v novém prostředí sám. A to hlavně v prvních 3 dnech, kdy Petr musel na noc odjíždět od vody. Člověk musí být pořád tak nějak ve střehu a pak to dolehne. Co se týče počasí rána byla chladná až mrazivá, s mlhami v některých dnech přes den teplota stoupá až na příjemných 26 stupňů, za co jsem byl rád, že se ještě paprsky slunce ohřeju, byly to dny většinou doprovázené větrem a hlavně pomalu plánuji letošní podzim si opravdu maximálně užít zima nezima! V odpoledních hodinách se vše začalo uklidňovat, s blížícím se večerem vítr ustal, o slovo se vždy začal hlásit podzim. Na ty večery si rád vzpomenu a vzpomínat ještě určitě dlouhou dobu budu. Netrvalo to dlouho, vždy jen krátce a jak padla tma začínali se na našich prutech dít věci! Musím říct, že to byla pro mě top výprava, kterou jsem si užil se vším všudy do posledního dne, ale to by bylo na další článek.

Povedlo se nám několik krásných kaprů, každá ryba byla něčím výjimečná a specifická, to právě zde hodně obohacuje naše krásná a divoká řeka Labe, která je s pískovnou propojena. Ale ten vysněný den měl teprve přijít! Vše se odehrálo v pondělí 23. září, byl to první podzimní den, teplota vody pomalu klesala od čtvrtka o 2 až 3 stupně, měla 18 stupňů od samého rána jsem cítil, že to bude den s velkým ,,D‘‘ ráno mě přivítal překrásný východ slunce nad pískovnou, který mě dojal k slzám, člověk si uvědomí pár věcí, které nejsou v běžném životě samozřejmostí, ale někteří lidé je tak někdy berou a bylo to.. prostě se to tak někdy sejde. Zbytek si nechám pro sebeJZrovna pozoruji hladinu a přemýšlím co si udělám dobrého k obědu, když přišla kolem 11:00 hodiny raketová jízda na pravý prut, bylo to místo na 87 metrech, ryba si sebrala Giganticu Criticalsku 24mm zalitou v esenci, po zvednutí prutu mě jako první napadlo, že to sebral sumec, v prvních 30 vteřinách to bylo bez šance něco udělat pořád to jen jelo směr druhá strana pískovny. 

Večerní lysec, který se nechal zlákat na 24mm Criticals Devill Krill

Postupně ryba zpomaluje a začal konečně dlouhý souboj plný adrenalinu, ze vzdálenosti hodně přes 100 metrů. Do pár minut mi bylo jasné, že to bude nějaká kapří mašina, řekl jsem si,, nesmím nic hlavně uspěchat, času dost‘‘, když jsem ho měl 10-15 metrů od sebe, začal boj o to brutálnější, následovali další rozjezdy zpět do hlubiny, pak přišli dva závary na hladině, musím přiznat, že jsem se rozklepal bylo mi jasné že mám životní úlovek na dosah. Po dlouhém přetahování se mi položil na hladinu 5metrů od břehu ,,šupináč je to parádní kůň!!‘‘po centimetrech ho navádím do podběráku, ale měl jsem strach, abych ho před podebírám neztratil, na nic nečekám a jdu mu ve věcech naproti,, je tááám, mám ho!!‘‘. Měl jsem obrovskou radost, byl jsem v naprosté euforii, totálně vyčerpaný, mokrý, ale šťastný ho nesu na podložku. Čistou váhu po odečtu saku měl 22,4kg a tím si zvyšuji osobní rekord takže super! Do soboty se několik ryb ještě povedlo dostat do podběráku, za celou výpravu mám ztrátu pouze jedné ryby, v tomto směru naprostá spokojenost. 

První foto po boji podložka byla plná

Krásná ryba bez jediné chyby a která zvyšuje můj osobní rekord

Pár chvil do puštění této krásné ryby na váze 22,4 kg

Úžasné okamžiky pro mě a především pocit vítězství

Moje úspěšná sestava montáže se skládala ze šňůrky Srip-x 25lb, camo shotz 1,2g, predátor vel. 6, mouthsnagger. Vše z dílny Carp’R’Us. V sobotu ráno balím a po obědě vyrážím k domovu. Za několik dní dostávám zprávu, po zhlédnutí fotek od místních kaprařů - (rybu nikdo nezná), o to je má radost ještě větší, že je zde stále co objevovat a mám tak ještě větší chuť se v roce 2020 vrátit.

Úspěšná sestava - Strip-X, predátor vel. 6,mouthsnagger

Tyhle rána si člověk zamiluje

Závěrem patří poděkování opět Petrovi Pudilovi, za zprostředkování a následné nafocení této ryby.

Foto: Josef Listoň

Za Nikl tým – Kazda Petr