Splněný sen!

Zlomový moment nastal ve chvíli, kdy jsem začal po celých jezerech vídat kapraře s čluny a motory, chytající ty největší mohykány z nádrže. Věděl jsem, že jednou tam budu stát na břehu vybavený jako oni  se stejným cílem. V roce 2013 kamarád koupil člun, já echolot a začaly naše první divoké výpravy na břehy pětky. Vyvážky do 150m na pádla, ale byli jsme spokojení a ryby braly, opět do 80 cm, ale i tak to byly krásné časy, na které člověk jen tak nezapomene, protože začátky jsou vždycky nejkrásnější. První zádrhel přišel 28.listopadu 2014, když jsem se v ranních hodinách ve velkých vlnách obrátil na chatrné laminátové pramici do 4 stupňové vody asi 150 m od břehu, naštěstí soused z vedlejší chaty už byl vzhůru a dokázal pro mě připlout na lodi dřív, než jsem se stihl utopit. Sranda byla, že v momentě, kdy jsem padal z lodi do vody se mi echolot omotal kolem nonou tak, že jsem nemohl pořádně využít nohy k plavání, ale stále jsem tady. Od té doby jsem měl v hlavě blok sednout na člun, který přetrvával asi dva roky. Když jsem se opět podíval na Pálavu, tentokrát jen na odhoz s tím, že si budu krmit z člunu. Tato výprava se náramně podařila a pochytal jsem zde několik kaprů nad 10 kg, kterým vévodil lysec 16,60kg.

Osudový rok byl 2019, kdy jsem si pořídil člun, se kterým se nemusím bát ani ve větších vlnách a k tomu i elektromotor. V tu chvíli jsem věděl, že se mi začíná plnit sen a hodně jsem se přiblížil k chlapíkům, které jsem na Pálavě v začátcích obdivoval, nicméně mít člun a motor ještě nedělá rybáře úspěšným. Na to je potřeba spousta faktorů a hlavně tomu člověk musí jít sám naproti. První výprava vyšla na konec srpna. Vzhledem k tropickým teplotám jsem zvolil na učení mírnější variantu a uchýlil jsem se do stínu stromů na D7. Teploty na teploměru ukazovaly ve stínů přes 30 stupňů, ale zdejším piraním to na apetitu vůbec nic neubíralo. První prut sem položil přímo na kraj vykáceného lesa,záběr přichází po dvou hodinách. Klasická sorta okolo 55 cm. Záběry z tohoto místa chodí cca po hodině a půl.

S druhým prutem jsem se ale trochu trápil, ryby ne a ne najít. Nemilé překvapení přišlo v noci, kdy jsem jel stahovat prut. Najednou z ničeho nic mi odešel motor a to byl teprve první den výpravy za mnou! Nedalo se nic dělat. Ráno jsem vyrazil na stejné místo 300m od břehu jen na pádla. Druhý prut jsem položil jen ke břehu k rákosí, kdyby se náhodou něco spletlo. Záběry od kořenů neustávaly a řeknu Vám, nic moc jezdit 300m tam a zpět na pádla ve 40 stupních na slunci. Dokonce jsem zkoušel selektivní varianty jako 4x18 mm boili 5 cm od háčku a podobně. Bohužel to ty malé piraně neodradilo a vždycky se dokázali nějak napíchnout. Večer, když už jsem totálně zničený po dni plném záběrů, přijíždí kamarádi s motorem. Záchrana!!! Sice v takovém počtu záběrů jezdit tři rybáři na jednom člunu není velká výhra, ale pořád lepší než pádlovat. Další ráno se mi daří najít místo i pro levý prut,z kterého chodí záběry nakonec víc než od potopených kořenů. Rybačka je to krásná, jen velikost ryb se nezvětšovala. Taháme v průměru kapry od 50 do 65 cm. Další dva dny v tropech utekly jako voda a byl tu čas odjezdu. Největší ryby jsem zdolal okolo 70 cm. Tahle mise ale nebyla o tom trhat váhové rekordy, ale hlavně se pořádně naučit ovládat člun,zdolávat, kotvičkovat a vše co k velkým jezerům patří. Myslím si, že se to povedlo na výbornou a ve své podstatě odjíždím spokojený a o dost klidnější před první pořádnou výpravou na D5, kterou mám naplánovanou na poslední týden v září.

Je konec září, týdenní výprava na Dyji 5 klepe na dveře. Už týden dopředu sleduji počasí, rybářsky sice moc přívětivě nevypadá, teploty okolo 20 stupňů a skoro bezvětří. Pro začátečníka je to ale ideální a snad i něco pípne, říkám si. Po příjezdu na místo zatím všechno vychází. Místo, které jsme chtěli máme a kromě místních krmítkářů kolem dokola žádný kaprař. Po prvním prozkoumání vody jsem celkem překvapený členitostí dna. Očekával jsem spíš placku, ale přece jen jsem nějaké zlomy našel. První místo volím 300 m od břehu v hloubce 5,5 m s Devillem a druhé 250m od břehu v hloubce 7 m pod hranou s novinkou. K mému překvapení přichází záběr asi do 2 hodin od položení od kapra do 70 cm. Do večera mám ještě dva záběry na Devillkrill,bohužel obě ryby ztrácím ve vázkách. O půlnoci jedu pro pruty,naštvaný z těch dvou ztrát vymyslím věc, kterou zde kapraři běžně používají. Plovák na šokový vlasec a to byla trefa do černého! Z místa pod hranou nedostávám záběr a proto v úterý k večeru hledám nové místo a posunuji ho na 320m do hloubky 5,5m. Odtud mi večer přichází první trošku lepší kapr okolo 8 kg na novinku pro rok 2020. Na druhém prutu mám dva záběry od kaprů okolo 60 cm.

Středa nevěstí nic dobrého, padá tlak a to neznamená nikdy nic dobrého, což se taky ukázalo na aktivitě ryb. Celý den jsem bez kontaktu s rybou a rozhoduji se levý prut s Devillem, který doteď celkem jezdil,přesunout. Našel jsem si stejnou hloubku 5,5 m jen s tím rozdílem, že jsem lovil 400 m od břehu. Ten den to záběr sice nepřineslo, ale byl jsem spokojený,že jsem jenom nečekal,ale něco pro ten záběr udělal. Nakonec mi ve středu večer přece jen záběr přišel na pravý prut. Při vší smůle se kapr vyhákl před podběrákem, ale jednalo se o rybu do 70 cm. Čtvrtku jsem věřil hodně,protože tlak šel opět nahoru a ryby na to okamžitě reagovaly. V 6 hodin jsem zavezl pruty. V 9 přichází první záběr z nového místa na 400 metrech a hned je z toho první lepší kapr vážící 10 kg. Ve 12 přichází bláznivá jízda z pravého prutu na 320 metrů, nakonec přivážím šupíka 8,5 kg, ale jsem spokojený, že místa jezdí hlavně s plovákama je zdolávačka bez problémů. Před 14 hodinou jde do jízdy levý prut na 400m. Jedu za rybou, když míjím GPS bod s označením lovného místa a vlasec míří do dáli, říkám si dobrý šílenec. Kapra jsem dohnal na 520 metrech a začal parádní souboj, z kterého jsem vyšel jako vítěz. Při pohledu do podběráku jsem měl sto chutí křičet jako šílený, jelikož se mi povedlo to,o čem jsem snil před deseti lety. Po návratu na břeh volám na kluky. Odhaduji tak 14kg. Když kapra dáme do vážící tašky a zvednu ho,málem se můžu zbláznit, když váha ukázala přes 20kg. Po odečtení tašky z toho bylo rovných 19 kg živé váhy a ty pocity,co se ve mně honily... k nezaplacení! Kapr sebral 2x24mm critials Devillkrill. Do večera už žádný záběr nepřichází. Bohužel v pátek ráno se břehy začaly plnit kapraři, takže jsme usoudili,že bude lepší odjet domů.

Ve svém kaprařském srdci odjíždím jako vítěz. Čas nazrál, sny se plní a to je teprve začátek!

Užívejte si rybařinu po svém!

Za Nikl tým - Michal"Majkl"Skalka