Náročná výprava do Francie – lov z pontonu

Volba revíru

Po loňské první zkušenosti lovu kaprů z pontonu jsem měl pro letošní rok jasno a rozhodl jsem se pro stejný styl rybolovu. Tento styl rybolovu se dá jen horko těžko provozovat v jednom člověku ( především pak za silného větru) a tak jako v loňském roce se mnou jede Tomáš Čermák. Tomáš je člověk, který je lovem kaprů posedlý zrovna tak jako já, rozumíme si ve všech směrech a to je při takovéto výpravě hodně důležité, možná to nejdůležitější. Ono být s někým dva týdny na prostoru 5x3m není mnohdy opravdu nic příjemného a rozhodně to není pro každého ( vím o čem mluvím). Měli jsme dopředu vytipovaných několik jezer, ale nakonec padla volba na jezero, kde jsme nikdy ani jeden z nás doposud nechytali a to byla pro nás ta správná výzva!

Budeme lovit pouze přes den

Oběma nám bylo naprosto jasné, že toto bude opravdu náročná výprava jak po fyzické, tak psychické stránce. Vybrali jsme si jezero, kde se nesmí z lodi lovit přes noc a ani se nesmí na vodě se staženými pruty nocovat.  Pro nás to znamenalo to, že na vodu budeme vyrážet ráno s rozedněním a na břeh se vracet se setměním. Každý den v 5h ráno budíček, nasednout do člunů, zapřáhnout ponton, vyrazit na předem vytipované místo, zakotvit se, vyvozit pruty.  Naopak večer se setměním kolem 21h vytahat kotvy, zapřáhnout ponton a plavit se mnohdy i několik kilometrů na nejbližší parkoviště, kde byla možnost přenocovat a v klidu se vyspat. Ač se to píše poměrně jednoduše, je to náročné. Ale pokud má člověk pro danou věc ten správný zápal (což mi oba máme), není co řešit.

Minimum výbavy

Při lovu z pontonu, nebo při rybaření z jakékoli lodi na delší čas je hodně důležité co nejvíce minimalizovat výbavu. Sami moc dobře víte, kolik věcí sebou k vodě taháme. Při lovu z lodě je to však trochu jiné, jelikož toho prostoru není tolik a jakákoli taška navíc může znamenat problém. Výbavu jsme si „osekali“ oba na minimum a vezeme opravdu jen to nejnutnější, aby jsme se na ponton v pohodě vešli. Na většině francouzských svazových vodách je povolen lov na 4 pruty, ale my jsem se rozhodli chytat každý pouze na 3 pruty, což bohatě stačí.

Konečně jsme u jezera

Po menších komplikacích při shánění povolenek konečně přijíždíme k jezeru.  Je 16h odpoledne a my máme do večera čas vše si pořádně nachystat, jelikož rybařit budeme až následující den. Foukání člunů, foukání pontonu, zabydlení, příprava prutů atd., vždyť to znáte. S přicházející tmou máme vše hotové a unaveni usínáme. V 5h ráno nás budí budík a čeká nás první plavba na předem vytipované místo.

Kapři v mělké vodě ještě nebyli. Za to pařezy bylo dno doslova poseté.

Počasí nám nepřeje

Tuto výpravu jsme již o týden oproti původnímu plánu posunuly z důvodu ochlazení. Bohužel počasí si člověk nevybírá a chladné počasí má pokračovat další 4 dny a to nevypadá vůbec dobře. Ranní teploty kolem 2st, denní kolem 7st nevěstí pro jarní lov kaprů nic dobrého. Původně jsme měli v plánu lovit v mělkých zátokách, ale díky studené vodě musíme vše přehodnotit a první dny se pokoušíme lovit na hlubší vodě.

Kotvení pontonu

Po loňské zkušenosti jsem se letos vybavili těžšími kotvami, abychom měli jistotu, že nás na vodě udrží i za silnějšího větru. Jelikož jsme se kotvili na volné vodě a na blátivém podkladu, kotva ve tvaru „placky“ je tím nejlepším, co může být. Váha jedné kotvy je 17kg a díky svému tvaru bylo mnohdy až nemožné ji odlepit ode dna. Ale je to jediná možnost, jak s pontonem vydržet za silnějšího větru ukotvený na volné vodě. Něco jiného je kotvit se v mělké vodě například u rákosí, kdy se kotva na dně za porosty zachytí a stačí používat kotvy jiného tvaru a polovinu lehčí.

Tomáš boduje hned první den

Je před námi první den na pontonu. V 5h ráno vyrážíme z parkoviště na předem vytipované místo. Kolem 7h ráno máme oba všechny pruty vyvezené a užíváme si první den na pontonu. Počasí je jako na houpačce, chvíli svítí sluníčko, jindy zase prší a celý den pofukuje mírný vítr. Je 18 h podvečer a do konce lovu pro tento den nám zbývají pouhé 3h, jelikož se setměním musíme opustit vodu a vyrazit směr parkoviště, kde budeme nocovat. V 19 h dostává Tomáš první záběr a okamžitě vyráží pro rybu. Já netrpělivě čekám na břehu a pozoruji jeho zdolávačku. Super, kapr je v podběráku! Hned první den a Tomáš mi pózuje před fotoaparátem s krásným 21.20kg těžkým lyscem. Nálada je více jak dobrá. Do večera už záběr nepřichází. Je 21 h, my vytahujeme kotva, pruty a jedeme nocovat na břeh.

První den výpravy a Tomášův lysec s váhou 21,20kg.

2. den výpravy

Po večerní konzultaci na břehu se rozhodujeme druhý den vrátit na stejné místo, kde jsme rybařili včera. Je to logické. Záběr jsme zde udělali, zkusíme to tam znovu.  Ráno se probouzíme do chladného rána, kdy se teplota pohybuje kolem 2st a přes den nemá přesáhnout 8st. Oblékáme zimní oblečení a po 5h ranní se již plavíme na místo. Pruty jsou ve vodě, vaříme kávu a povídáme si jak jinak než o kaprech. Celý den se neděje vůbec nic, aktivita kaprů je nulová. Ale v 19 h je vše jinak. Opět se rozjíždí Tomášův prut ve stejnou hodinu jako včera a za nedlouho je v podložce další 17kg kapr. Někdy to tak prostě je. Najdete místo, které kapři pravidelně navštěvují a pak máte skoro vyhráno. Je 21h večer a opět nastává čas smotat pruty, vytáhnout kotvy a vyrazit nocovat a břeh.

17kg lysec ulovený ze stejného místa v totožný čas.

13kg lysec, který zabral hodinu po zavezení.

3. den výpravy

Tento den jsme se rozhodli jet vyzkoušet lovit do mělké malé zátoky. I když jsme předpokládali, že ryby díky chladnému počasí v mělké vodě nebudou, tak kdo nezkusí, neví. Jen co jsme vyvozili pruty, jeli jsme na obhlídku úplného konce zátoky. Po kaprech ani památka. Naše předpoklady se potvrdili. Záběru jsme se nedočkali a toto místo máme v plánu navštívit v dalších dnech, až se počasí umoudří.

Své montáže jsem pokládal přímo do trav.

4. den výpravy

Říká se do třetice všeho dobrého! My se tento den již po třetí vracíme na místo, kde jsme začínali lovit první den. Tomáš vyváží své pruty na stejná místa a já se rozhoduji udělat změnu a nacházím si 2 místa nová. Jedno místo vypadá opravdu nadějně. Jedná se o starou zatopenou kamennou hráz, kde se dno svažovalo ze 3 m na 5 m. Tomuto místu jsem opravdu hodně věřil. Montáž pokládám do 5 m přesně na patu hráze mezi kameny. Tento den je trochu jiný, jelikož Tomáš dostává záběr hned ráno asi hodinku po zavezení a je z toho 13kg lysec. Tento den se konečně dočkávám záběru i já od zatopené hráze. Hned od první chvíli je mi jasné, že se jedná o slušnou rybu. Silný, tupý tah, tak jak to mám rád. Přijíždím na místo, kde jsem pokládal montáž a bohužel cítím, jak šokovka o něco drhne. Tah ryby je opravdu hodně silný a neustále mi mizí další a další metry pletenky z cívky. Cívka navijáku se zanedlouho zastavuje a je po všem. Bohužel ryba mi to uřízla o slávky, kterých bylo na dně nespočet. Byl jsem hodně zklamaný! Ale i to k rybaření patří! Hlavu vzhůru, není to poprvé ani naposledy. Tento den těsně před odjezdem na břeh vytahuji ještě krásného lína, se kterým se velice rád vyfotím.

5.den výpravy – úplně jiná část jezera

Byla to část jezera, kde jsme chtěli začít rybařit již od prvního dne, ale bohužel na místě byly zakotvení holandští kapraři a poblíž nich jsme se vykotvovat nechtěli. Toto bylo místo, kde jsme měli po rybářské stránce vše. Staré zatopené koryto plné velkých pařezů s hloubkou od 2m do 5m, dále pak velká rákosová pole s mělkou vodou, no prostě paráda. Na tomto místě dostávám konečně další pořádný záběr i já a to necelých 5h po zavazení! Záběr přišel z hrany z hloubky 2,2m, kde dno prudce padalo až do hloubky 4,5m. Zdolávání proběhlo vcelku rychle a na hladině se objevuje mohutné tělo velkého šupináče. Když jsem ho dal do podběráku, nezdál se mi až tak velký. Ale když jsem ho zvedl z podběráku do podložky, bylo mi jasné, že je to ta správná ryba. Velká francouzská jikernačka s váhou 24,20kg.

Zdravotní komplikace

Když jsem kapra přivezl k pontonu a zvedal přes bort pontonu do podložky, udělal prudší otočku s vážícím sakem, podlomili se mi kolena a křuplo mi v zádech. Podívám se na Tomáše a říkám: Ty vole slyšel si to křupntí? Cítím nepatrnou bolest v bederní části zad, ale dá se to vydržet. Nikdy se mi nic takového nestalo a snažím se na to nemyslet. Kapra jdeme zdokumentovat a já zavážím prut na stejné místo. Během několika hodin cítím větší a větší bolest zad a tuším, že to nebude dobré. Ulehám na lehátko a snažím se najít polohu, ve které bolest necítím.

Opětovné setkání

Po osmi hodinách dostávám druhý záběr na jiný prut, umístěný těsně u rákosí. Bolest zad už je dost silná, ale ještě v dešti sedám do člunu a jedu zdolávat. Zanedlouho spatřuji velkou hlavu ryby! Je to opět velký šupináč! Jakmile kapra podebírám, nestačím se divit. Po chvilce prohlížení zjišťuji, že se mi podařilo ulovit toho samého kapra, kterého jsem ulovil před osmi hodinami! Je to až neuvěřitelné, ale i to se stává. Kapra vezu na břeh ukázat Tomášovi a ten mi to jen potvrzuje. Kapra už nefotíme, jen tento příběh říkám do kamery a rybu pouštíme. Jako kdyby se mi přišel omluvit za ty záda

Jedna noc na hotelu

Věděl jsem, že potřebuji do tepla a sucha, což u vody mít nikdy nebudu, jelikož neustále pršelo a foukal vítr. Tomáš sám vytahuje všechny 4 kotvy a jedeme na parkoviště. V mobilu jsme si našel nejbližší ubytování u jezera, které bylo vzdálené pouhé 4 km. Tomáš s tímto nápadem, že pojedu na noc do hotelu souhlasil a zůstává rybařit sám ze břehu z parkoviště. Já s bolestmi nasedám do dodávky a mířím hledat hotel. Navigace mě přivádí na místo, které na jejich webových stránkách vypadalo podstatně lépe než ve skutečnosti. Ale mě to je v tu chvíli úplně jedno. Zazvoním a vylézá stará paní. Pracně se s ní domluvám, že potřebuji na jeden den ubytovat. Nakonec rozumí a odvádí mě na pokoj. Sundávám ze sebe promoklé oblečení a ulehám na postel. Probouzím se až po pěti hodinách a zjišťuji, že nejsem schopný vstát ani z postele a přemýšlím co dál.

Musím do nemocnice

V telefonu vyhledávám nejbližší nemocnici, která je vzdálená 35 km. Pracně se dostávám do dodávky a jedu do nemocnice, kde očekávám pomoc. Bohužel anglicky se se mnou nikdo bavit nechce, tak sháním přes kamarády v Čechách plně mluvícího člověka francouzsky. Nakonec pomoc nacházím u kamaráda Marcela Peřiny, který s takovým to člověkem pracuje. Vše mu vyprávím, co se mi stalo a jak mi je a on to vše tlumočí doktorovi ve francoužštině. Ale bylo vidět že ho to moc nezajímá a předepisuje mi pouze nějaké prášky a říká, ať jsem v klidu a v teple. Zanedlouho zjišťuji, že mi předepsal prášky, něco jako český paralen, který mi opravdu moc nepomůže. Doktor mi radí, ať vyzvednu kamaráda a jedeme do ČR ke svému doktorovi. Takové jednání bych nečekal, ale holt jsem pro ně byl cizinec a zachovali se, jak se zachovali. Mě nezbývá nic jiného, než se vrátit na hotel do postele.

Výprava se musí předčasně ukončit

Tomáš mi rozbaluje lehátko, kde na boku ulehám. V této poloze ležím bez mála 3 h. Nyní musí Tomáš vše zabalit sám, jelikož já jsme absolutně neschopný. Já v tu chvíli nemyslím na nic jiného než na to, jak vydržím 10-ti hodinovou cestu v dodávce do ČR. Je to v tu chvíli šílená představa, ale jiná možnost prostě není! Ač se Tomáš opravdu snažil řídit co nejplynuleji, cítím každé přibrždění. No hotové peklo, co vám budu povídat. Do nemocnice se těším jako nikdy jindy před tím!

Konečně v ČR v nemocnici

Kolem 20h večer jsme konečně v kolínské nemocnici na pohotovosti. Zde dostávám léky a injekce proti bolesti a já najednou cítím značnou úlevu. Byl to opravdu skvělý pocit! Na druhý den mám již domluvenou schůzku s fyzioterapeutem. Ten mi na chvíli pomáhá, ale 8 h po jeho zákroku opět končím na pohotovosti, kde dostávám další injekce a silnější prášky. Měl jsme skřípnuté nervy a zablokovanou páteř. Po dvou dnech ležení doma v teple bolest konečně ustupuje a já poprvé v klidu bez výkřiku bolestí vstávám z postele. Konečně se dostávám k pravému odborníkovi, který mě během krátké chvíle dokáže odblokovat záda. Řeknu vám, že jsem absolutně nechápal, jak ve mně křupalo! Nyní mě čekají již ta příjemnější část a to jsou rehabilitace a vše by mělo být v pohodě.

Tímto bych chtěl poděkovat především Tomášovi za jeho přístup, za to jak se zachoval, za to jak mi pomohl. Plánovanou 14-cti denní výpravu jsme museli 6. den ukončit, ale zdraví máme jen jedno a za rok na jaře si vše vynahradíme!

Užívejte si rybaření!

Jirka „Scopex“ Majer