30. 4. 2019, autor: Honza Kořenek
Nemusí to být vždy dlouhé výpravy na vzdálených vodách v cizí zemi, ze kterých vznikají příběhy, které stojí za přečtení. Často i jen malé detaily a příběhy, které zažijeme na našich krátkých výpravách, budou dobrodružstvím, které si z našeho koníčku budeme navždy pamatovat. Kdo očekává příběh s nádechem jižních zemí, můžete následující řádky přeskočit. Pokud vás však zajímá dobrodružství, které se odehrálo „za rohem“, pokračujte ve čtení.
Během letních měsíců jsem u vody strávil opravdu málo času. Bylo to rozhodně méně, než jsem si na začátku sezóny představoval. A pokud jsem se už k vodě vypravil, bylo to jen na odpoledne nebo jako příležitost ke koupání. Jakmile se však začal blížit konec letních prázdnin a srpnový úplněk, věděl jsem, že v tu dobu jednoduše musím být u vody. Původní představa byla, konec srpna na břehu štěrkovny v blízkosti mého bydliště s tím, že mě zbytek rodiny (manželka a naše dvě děti) bude navštěvovat a také se mnou u vody nějakou noc stráví. Bohužel však nadcházející předpověď počasí nebyla pro úspěšný lov zrovna ideální. Když jsem k tomu navíc zjistil stav obležení, který u vody panoval, začal jsem rychle střádat plány na rodinnou rybářskou výpravu tentokrát do zahraničí.
Volba vody
Jelikož to mám z místa bydliště do několika okolních zemí relativně blízko, bylo opět z čeho vybírat. Už ani nevím proč, ale při výběru zahraničních revírů na mých krátkých výpravách se řídím dostupností do 300 km. Zatím jsem vždy v této vzdálenosti našel vodu, která stála za zkoušku. Výběr lokality byl proto celkem jednoduchý a rychlý. Voda, kterou navštěvuji pravidelně začátkem každé sezóny. Je zde dostatek klidu, pěkná příroda, šance na pěkný úlovek, a hlavně bezpečné prostředí pro naše děti.
Vzhledem k tomu, že od naší poslední společné rybářské dovolené utekl už nějaký rok a je nás o jednoho člena rodiny víc, nastal první problém při balení věcí. Ačkoliv jsem svou výbavu razantně protřídil, nasoukat do vozidla v provedení kombi vše potřebné pro 4 osoby a pohodlný, několikadenní pobyt u vody, se mi zdál jako nadlidský úkol. Naštěstí mám velmi schopnou ženu, která po několika minutách vše vyřešila a my mohli naloženi až po střechu, vyrazit na několikahodinovou jízdu. Přemýšlel jsem už jen nad tím, aby bylo mé vybrané místo volné a děti zvládly těch pár srpnových nocí pod stanem.
Strategie
Po absolvování tradičního dobrodružství na české dálnici jsme v odpoledních hodinách dorazili do cíle naší cesty. Naštěstí byla většina revíru volná, a tak bylo možné vybrat si místo podle libosti. Kvůli panujícím vysokým letním teplotám jsem zvolil místo, kam se na břeh vejdou dva bivaky do stínu a také budu z tohoto místa schopen lovit na největší hloubce, kde dno přechází z bahnitého na pevnější - písčité. Zároveň však budu schopen lovit i na mělčině, kde jsem předpokládal, že by se kapři mohli ve večerních a ranních hodinách krmit. Po vybudování zázemí a přípravě všeho potřebného k několikadennímu lovu jsem začal s přípravou krmných míst. Nechtěl jsem na svá vybraná místa lákat nechtěné druhy a velikosti ryb, sebou jsem vezl pouze dva druhy boilies a jen ve větších průměrech. Měl jsem v plánu používat ke krmení i lovu jen boilies. Mělkou oblast jsem nakrmil 1-2 kilogramy boilies Extasy – velcí kapři ho v létě prostě milují. Na druhé zvolené místo, kde bahnité dno přecházelo v písčité, jsem pomocí kobry naházel rovněž stejné množství o průměru 24mm. Dlouho jsem přemýšlel, jaký druh zvolit, ale nakonec jsem se rozhodl pro ostrý test novinky pro příští rok a to boilies 68. Nástrahu na obou prutech jsem volil v prezentaci na dno, nebo ve verzi Criticals, zatraktivněné v příslušném dipu. Nelovil jsem v žádných extrémních vzdálenostech, proto jsem si mohl dovolit používat jako materiál pro návazce mimo oblíbeného fluorocarbonu Clearwater, také ztuženou návazcovou šňůrku Strip-X od Carp´R´Us. Oba návazce pak byly zakončeny háčky Centurion ve vel. 2.
Noční lovy
Kvůli vysokým teplotám jsem si moc šancí v průběhu dne nedával a soustředil se spíše na noční lov. Také jsem vyhlížel vítr a změnu tlaku, která by mi mohla pomoci k ulovení některého z místních mohykánů. Prvních den byly mé pruty v klidu a my se s manželkou mohli věnovat vymýšlení programu pro naše děti, které tábořiště opanovaly a pobyt u vody si od prvního dne užívaly. Následující den se dostavila očekávaná změna tlaku a zesilující vítr. Zvyšující se aktivita ryb se projevila ulovením prvního lepšího kapra z mělčiny, v odpoledních hodinách. Z tohoto kapra jsme měli radost všichni. Původně jsem chtěl pořídit společnou fotografii i s radujícími se dětmi, nakonec se mi podařilo přemluvit alespoň polovinu našeho junior týmu. V průběhu několika desítek minut se „rozjel“ i druhý prut, který jsem měl umístěn ve vzdálenosti přibližně 30 m od prvního. O kapra jsem však bohužel během zdolávání přišel. Obě místa jsem po záběru přikrmil půl kilogramem boilies, ale dalších kontaktů s kapry jsem se během denní doby už nedočkal. V průběhu noci a dalšího dne se na mých lovných místech ukázali kapři s těmi správnými proporcemi, bohužel si však mých nástrah nevšímali. Zkusil jsem posunout nástrahy mimo krmná místa, a jak se později ukázalo, bylo to správné rozhodnutí. Během nočních hodin se kapři na místa pravidelně vraceli a já si v průběhu několika dalších nocí připsal na své konto další parádní kapry. Radost mi udělala i připravovaná novinka pro příští rok a to, na kterou se mi také poslední noc povedlo ulovit nejtěžší rybu naší výpravy. Už po záběru jsem tušil, že mám na prutu velkou rybu. Síla ryby, která mi nekompromisně brala metry silonu z navijáku, byla obrovská. Během souboje se mě manželka přišla několikrát zeptat, co tam tak dlouho dělám. Přiznávám, že jsem si ten noční souboj pod oblohou plnou hvězd dost užíval. Když jsem kapra po nekonečných minutách dostal do podběráku, věděl jsem, že můj vytoužený cíl pro tuto misi byl splněn. V podložce na mě čekal krásný letní lysec s váhou přes 22 kg! Tato ryba si zasloužila víc než pár fotografií samospouští. Má žena má naštěstí pro můj koníček víc než jen pochopení a fotografie, které vznikly, jsou jejím příspěvkem.
Závěr
Musím uznat, že jsem měl nejdříve z této naší první společné zahraniční akce trochu obavy, ať už kvůli dětem, nebo zvolenému letního termínu. Nakonec to však byla nejlepší rodinná rybářská výprava za poslední roky a troufám si říct, že jsme si všichni pobyt u vody užili. Nejvíce mě těší, že za mnou děti chodí s otázkou, kdy zase vyrazíme na ryby. Samozřejmě, že je nutné přizpůsobit se ostatním členům rodiny a s tímto k celé výpravě přistupovat, ale můžete si být jistí, že nakonec se veškeré úsilí vyplatí a můžete zažít úplně jiná dobrodružství a nezapomenutelné chvíle.
Za Nikl team - Honza Kořenek