Francouzští velikáni – počasí navzdory

Již jsem zmínil, že nám počasí vůbec nenahrávalo do karet, přišla studená fronta, která rychle ochlazovala vodu v jezerech, ale my byli rozhodnutí se postavit výzvě, která nám neustále dávala na vědomí, že tohle klasická, jarní rybařina nebude. Po cestě nám začal padat sníh a teplota se pohybovala na 1°C což není úplně ono.

Po příjezdu k jezeru jsem vše vyndal z auta a začal nafukovat moje plavidlo na kterém jsem se hodlal přemístit na první lovné místo. Všechny věci jsem narovnal na člun a zaplachtoval podložkou z bivaku, aby věci nezmokly – ano, spustil se vydatný déšť. Skočil jsem na člun a vyjel vstříc prvnímu dobrodružství....

Hlubina

První místo jsem zvolil v centrální části jezera, kde se jednak nacházela větší hloubka, ale zároveň i mělčina s pěkným rákosím. Rychle jsem postavil svoje brolly, naházel pod něj veškeré věci a začal s navazováním návazců, na které jsem použil návazcový materiál Strip-x 25lb a háčky Continental vel.6 doplněné rovnátkem. Na dvě montáže jsem pověsil panáky z 24mm Extase s 14mm pop up stejné příchutě, které jsem pokládal do hlubší části jezera. Jedno takové místo se nacházelo ve vzdálenosti 400m u druhého břehu, kde se špička poloostrova pozvolna svažovala. Hloubka na konci kosy byla 4,5m a přecházel tu měkký nános bahýnka na tvrdé dno. Položil jsem svou montáž a rozházel asi půl kilogramu 24mm kuliček. Druhý prut s panákem jsem položil na volnou vodu a přihodil pár kuliček.

Rákosová pole

Na zbylé dva pruty přišla řada k rákosí, které na této vodě obklopuje takřka kompletní břeh a dělá tak jezero velmi pěkným. Jedno zajímavé místo bylo u mého břehu asi 30 metrů směr do zátoky. Těsně u rákosu se nacházela 2m hloubka do které jsem položil 14mm pop up s banánovou esencí a prohodil dvě hrstky fermentovaného tygřího ořechu. Druhý prut jsem odvezl stejným směrem, ale tentokrát do daleko menší hloubky. U dna jsem viděl vzrůstající stulíky, mezi které jsem položil poslední montáž s 14mm pop up příchutě banán a zasypal lopatkou tygřáku.

Ryba jela tak rychle, že i přes motor poháněný naplno si stále brala z cívky

Podle informací od kamarádů, se na tomto jezeře mnoha lidem dostalo záběru od kapra až po třech dnech lovu, výjimkou jsou sumci – mramorovaných vousáčů, je zde je tu opravdu mnoho, ale to je případ většiny jezer ve Francii a je dobré se na ně pořádně připravit, jak technicky, tak psychicky. S přicházející tmou jsem dostal první padák na prut odvezený 400m, ale bohužel právě od nežádoucího sumce. K ránu se svítáním dostávám druhý záběr tentokrát od rákosu. Nekončící jízda mi dodala neskutečnou euforii do těla, já si rychle natáhl brodící kalhoty, naskočil s prutem na člun a vyjel za rybou, která jela tak rychle, že i přes motor poháněný naplno si ryba stále brala z cívky – neskutečné. Kapra jsem dojel, začalo perfektní zdolávání, kdy kapr dupal ke dnu a já si mohl užít souboj na ohnutou Bond Girl až k vodě. Rybě nakonec začaly docházet síly a kapra jsem na poprvé úspěšně podebral. Při zdvihnutí z vody na podložku do člunu jsem zjistil, jak velký lysec je. Po zvážení se mincíř zastavil na 19,20kg, což pro mě v tu chvíli nebylo vůbec podstatné. Stále jsem se na něj díval a nevěřil, jak je kapr vysoký. Takové kapry musí milovat každý kaprař. Po zdokumentování se s kaprem loučím a pouštím ho zpět do jeho vodního světa.

Dva záběry během několika minut

V následujících třech dnech se počasí o trošku vylepšilo, ale záběru jsem se nedočkal. Až čtvrtý den ráno, kdy se mi rozjel prut na panáka z hloubky od kosy. Po krátkém přetahování jsem podebral dalšího velmi zajímavého kapra. Pěkně zbarvený lysec koženáč s váhou rovných 16kg. Při focení se mi rozjel ještě jeden prut z druhé strany od leknínů a později jsem zjistil, že si to ryba namířila rovnou do rákosí... Seskočil jsem z lodě do vody a s podběrákem na hlavě jsem se promotával skrz rákosí za kaprem. Po několika desítkách metrů jsem kapra zahlédl a chtěl ho podebrat, ale v tom okamžiku trhl hlavou a přeřízl mi 0,60 mm šokový vlasec jako nějakou nit, nejspíše o nějakou škebličku na rákosu. I přesto, že jsem udělal dva záběry jsem se rozhodl přestěhovat do mělčí části jezera. Něco mi říkalo, že se kapří pupkáči pohybují právě tady. Svou roli v tom mohlo hrát i zlepšující se počasí. Vše jsem zabalil a vyrazil vzhůru k dalšímu dobrodružství.

Jiné místo, jiné ryby

Nové místo se nacházelo na začátku velké zátoky, také s velkým množstvím rákosu a maximální hloubkou 2,5m. Pruty jsem rozvezl k porostu, ale tentokrát jsem navázal větší háčky Continental vel.4 s 21mm popkou. Na každou montáž jsem opět přihodil lopatku tygřího ořechu. S rozedněním přišla razantní jízda. Kapr si to naštěstí namířil na volnou vodu a já si tak mohl užít souboj s další rybou. Po zvážení se ručička zastavuje na pěkných 18kg. Druhý záběr na sebe nenechal dlouho čekat a já se mohl fotit s dalším kaprem o váze 15kg. Co k tomu více říct – paráda! Odpoledne přišla další studená fronta doprovázená silným deštěm, který pokračoval až do druhého dne. Rybám to naštěstí nevadilo a nad ránem mi opět vyjel prut, jen kapr si to namířil přímo do hustého rákosí. Po hodinovém vymotávání desítek metrů propleteného shockového vlasce mezi rákosím jsem celý vyšťavený podebral dalšího lysce s váhou lehce nad 15kg.

Sprcha v podáni Peche de Policie

Poslední tři noci jsem se rozhodl přestěhovat zpět do centrální části jezera a tejně tak učinil i Jirka. Toto místo bylo v podání lovu na otevřené vodě, kde jsem opět šáhl po kombinaci panáčka Extase s pop up. Na první záběr jsem dlouho nečekal a znovu jsem se fotil s dalším 15kg kaprem. Ráno však přichází sprcha v podáni Peche de Policie, kteří nám vysvětlují, že zde nemůžeme bivakovat. Vše tedy balíme a lov na jezeře ukončujeme o dva dny dříve. Veškerou výbavu jsme narovnali do auta a zajeli na poslední noc na místní kanál, kde se mi podařilo přelstít posledního francouzského kapra s váhou rovných 13kg. Musím říci, že místní kanály jsou kouzelné a někdy bych se sem rád vrátil. Posledním kaprem jsem se rozloučil s francouzskou půdou a mohl spokojeně vyrazit domů. Když výpravu shrnu, za teplotních podmínek, kdy nám po cestě sněžilo, teplota vody byla na 12°C a kapří aktivita nebyla úplně ideální, jsem velmi spokojený s výsledkem. Pro mě to byla velmi přínosná zkušenost, za kterou děkuji Jirkovi! Už se těším na moji oblíbenou řeku, kterou jsem hned po příjezdu začal pravidelně krmit. Z reportů na www.nikl.cz se můžete dozvědět, jak se mi zde dařilo.

Všem slušným rybářům přeji mnoho úspěchů a zážitků nejen od vody!

Tomáš „Tomka“ Čermák