24. 7. 2017, autor: Mára "Vožuch" Voženílek
Letošní zima byla dlouhá, takže bylo dostatek času přemýšlet nad tím, kam do zahraničí se na jaře podívat. Francie byla jasná, ale kam konkrétně, to jsem stále nevěděl. Úrodných a zajímavých vod je ve Francii dostatek, takže bylo z čeho vybírat, ale ač jsem byl rozhodnutý pro jednu štěrkovnu stále ve mě hlodala myšlenka, že bych se potřetí a naposledy vydal na vodu, kterou jsem předchozí dvě jara navštívil.
Nakonec jsem se k této možnosti přiklonil, ale chtěl jsem, aby to protentokrát byla trochu klidnější a pohodlnější rybařina než předchozí roky. Vodu už jsem trochu znal. Předchozí roky jsem se v podstatě po dvou dnech stěhoval vždy na jiné místo a ryby jsem aktivně vyhledával, tím jsem poznal většinu zátok a naučil se sledovat chování ryb v určitých klimatických podmínkách, protože počasí jsem tu zažil od luxusních veder kolem 30°C až po mínusové teploty a sněhové přeháňky.
Pochopit chování kaprů
Dobu vyhrazenou výpravě, jsem měl 14 dní čistého lovu, takže času docela hodně, ale jak jsem říkal, chtěl jsem to protentokrát vést všechno na pohodu, pokud to bude možné a klidně se ani nestěhovat, pokud mi někde ryby budou pravidelně chodit. Předchozí výpravy jsem ryby třeba nalezl, ale stejně jsem se stěhoval někam jinam, abych poznal jiná zákoutí této rákosem obehnané vody a abych pochopil chování ryb na jiných místech. A přesně z toho jsem chtěl letos vytěžit maximum, což se mi vcelku podařilo, protože jsem měl mnohem větší úspěšnost než na obou předchozích výpravách dohromady.
Destinace byla tedy jasná, teď už jenom přípravy vybavení a odpočítávání posledních dní do odjezdu. Ač si každý rok říkám, že z vybavení už nic nepotřebuji a bude stačit jen krmení pro ryby a pro mě, tak tomu tak opět nebylo. Pořídil jsem si nový, velký člun pro pohodlnější přepravování, protože na mém starém člunu jsem s veškerou výbavou spíš levitoval nad vodou a doufal, že nepřijde nějaká vlnka, protože by poslala člun díky jeho ponoru okamžitě ke dnu. Další věcí byl 2hp elektromotor a baterie, které ho poháněly. Velký člun potřebuje přeci pořádný motor, protože z jiných zahraničních výprav na velké vody už vím, že s obyčejným méně výkonným motorem se prostě nechytám. Z vybavení už to bylo všechno, tak nyní je vybrat krmení. Nad tím jsem moc dlouho nepřemýšlel. Jak jsem říkal, letos jedu na jistotu, takže Kill Krill a druhá příchuť Scopex&Squid a to vše ve 24mm, k tomu Liquid krill na zalití. Na chytání jsem si do kelímků naložil plovky. Do jednoho kelímku Fluoro pop-up v bílé, růžové a žluté barvě naložené v esenci broskev zakápnuté pár kapkami NHDC a do druhého kelímku to samé, akorát zalité v esenciálním oleji bílý pepř. Do pepře jsem si naložil také boilie Extasy 24mm na chytání, protože bez toho nikam nejedu a mám na to nachytanou hromadu krásných ryb.
Tohle je ráj na zemi
Vše nachystáno, výprava může začít. Vyjíždíme s klukama na noc, kdy je nejmenší provoz. Po cestě promýšlíme plány, kde chce, kdo chytat, ale já nechtěl nic plánovat, protože jsem neměl vůbec ponětí, kolik rybářů u vody bude. Navíc ač je tato voda opravdu veliká, tak je tu minimum lovných míst, takže s výběrem je to někdy opravdu těžké. K ránu přijíždíme na místo, ale nejdříve jdeme dokoupit nějaké zásoby jídla a pití a následně povolenky k lovu. Vše proběhlo hladce, takže nezbývá nic jiného než vyrazit k vodě. Ač máme za sebou necelých 1000km, tak mám úsměv na tváři, protože svítí slunce, což bude pro přepravu a stavbu obydlí pohodlné. Když jsme u vody, kluci žasnou krásou zdejší krajiny, protože jsou tu poprvé, tak jim říkám, že to nejhezčí je teprve čeká. Rychle nafukuji člun, následně přidělávám motor a poprvé pokládám nové vybavení na vodu. Nakládám všechny věci na člun a když je vše na svém místě, tak si teprve uvědomuji, jak dobrou věc jsem koupí tohoto člunu udělal, protože prostoru ve člunu je opravdu hodně, takže se nemusím bát, že bych měl přepadnout v prsačkách do vody, nebo že by mě první vlna poslal ke dnu. Za zvuku stíhačky, který vydává motor pomalu odjíždím z přístaviště. Během plavby sleduji počasí, které má následující dny panovat. Jelikož má být v podstatě pořád deštivo a má foukat vítr směrem k hrázi, tak se rozhoduji dostat se na místo, které je co nejblíže k hrázi. Nad zátokami jsem ani neuvažoval, protože teplota vody byla 13°C a rozhodně se to nemělo zlepšit. Místo je naštěstí volné, takže přirážím ke břehu, vybaluji a stavím bydlení. Po předchozím rozhovoru se na mém místě poslední 3 týdny nic nechytlo, a tak nějak celkově je to po celé vodě mrtvé. Ale nijak mě to nerozhodilo, protože mám před sebou 14 dní lovu, tak by v tom byl čert, aby se něco nepovedlo. Místa jsou tu většinou pro jednoho rybáře a vzdálená několik set metrů, což mi naprosto vyhovuje, protože mám rád lov o samotě a tady jsem si ho opravdu užil. Za 14 dní, pokud pominu prasata, lišky a neustále kukající kukačky jsem potkal pouze jednoho cizince = ráj na zemi.
Druhý den, druhá ryba a hned takové zvíře
Dost omáčky kolem, konečně nadešel čas poslat 4 klacky do vody. Návazce připravuji až u vody, protože nikdy nevím, co v tu danou chvíli vyzkouším. Návazce vážu ze šńůrky Strip-X 25lb, kterou nijak neztahuji, háček Continental v.4. Poslední metr mám olověnku s odpadávající závěskou a olovo kolem 250g. Nad olověnkou ještě 20 metrů 0,60mm šokáče, kvůli rákosu, do kterého ryby rády zajíždějí. Na zbytku mého Tournosu mám 0,16mm šnůry. To je celá sestava, která mi tady funguje. Pruty rozmisťuji tak, že jeden prut dávám do kamenů do břehu, další asi 15 metrů od betonové hráze a zbylé dva pruty na volnou vodu cca 300 metrů ode mě. Pruty jsou konečně ve vodě a na mě padá po dlouhé cestě k večeru únava. Zakusuji pár kousků čerstvé bagety s místním sýrem a ulehám do spacáku. V noci mě probouzí padák od hráze. Na konci bohužel nebyl kapr, ale sumec. To se nedá nic dělat, vracím prut na místo a už se těším do spacáku. Okamžitě usínám a spím až do rána. Ráno vařím kávu a obvolám ostatní kámoše, kteří jsou tu se mnou. Nic kromě sumců nebylo, takže stejný příběh. Sleduji předpověď počasí, která hlásí, že by odpoledne měl konečně přijít vítr a déšť, na který jsem čekal. Předpověď se potvrdila a já doufám v to, že to ke mně ryby nafouká. Asi hodinu potom co začalo foukat se mi rozjíždí prut z volné vody. V silném větru vyjíždím a po nějaké chvilce podebírám krásně stavěného menšího kapra. Mám radost, že je druhý den a už si vezu prvního kapra na břeh. Po zvážení měl necelých 13kg. Pár fotek a šup s ním zpět. Prut jsem rovnou po podebrání poslal do vody zpět. Naprosto spokojen usedám na lehátku a přemýšlím co si udělat k jídlu. Když už mám jídlo skoro hotové, tak se mi rozjíždí nejvzdálenější prut z volné vody na vysušenou 24mm kouli. Nepřemýšlím nad jídlem, jestli je, nebo není hotové (mimochodem, zapomněl jsem vypnout plyn, takže všechno spálené), skáču do člunu a ryba si vymotává metry šňůry i přesto, že jedu na motor. Zrovna když jsem se dostal nad rybu, přepadl mě vítr s deštěm, ale po nějaké době jsem zahlédl pěkný stín kapra pod lodí, takže jsem se soustředil pouze na zdolávání. Po několika minutách přetahování ve větru podebírám dost slušně vypadajícího lysce s velikou hlavou. Až při vyzdvihnutí sítě podběráku s kaprem do lodi si uvědomuji váhu kapra - byl opravdu těžký. Když byl ve vodě, tak jsem ho odhadoval na 15kg, ale jakmile jsem měl jeho celou váhu rukách věděl jsem, že bude atakovat hranici 20kg a možná i víc. Rychle pokládám montáž zpět a jedu s kaprem ke břehu. Chvilku ho nechávám ve vodě odpočnout a volám kamarádovi, zda by mi nepřijel na pomoc s fotografováním. Kapr měl po odečtení vážící tašky rovných 23kg. Byl jsem neuvěřitelně šťastný. Druhý den, druhá ryba a hned takové zvíře. Nebyl tak dlouhý, ale opravdu vysoký a široký. Co víc si přát. Fotky se povedly, krátké video z pouštění a já naprosto spokojený. Do konce tohoto dne se nic nedělo. Neměl jsem důvod se stěhovat, počasí na další dny hlásili podobné, záběry jsou, tak v klidu vydržím.
4 kapři během půl hodiny a překrásný řádkáč na závěr
Následující dny záběry z volné vody nechodily, ale od hráze a z kamenů ano. Jeden večer se mi rozjeli 3 pruty + kamarádovi, který chytal kousek ode mě jeden. Vše bylo v rozmezí půl hodiny, takže jsem ryby musel na chvilku umístit do vážicích tašek do vody. Naštěstí všechny záběry jsme proměnili a najednou máme ve dvou podložkách 4 kapry od 15-19,5kg. Jeden z nich byl opravdu krásný. Dlouhý šupináč kolem metru s pěkným bříškem, ale co na něm bylo obzvlášť krásné, bylo jeho zbarvení od žlutých až duhových barev - vypadal jako duch. Ryb jsem nachytal na místní poměry opravdu hodně. Celé dva týdny spolupracovaly a přijímaly potravu. Jen 4 dny před koncem výpravy se změnilo počasí, kdy začalo hřát slunce a ryby se od hráze odstěhovali kamsi do zátok. Poslední rybu, co jsem u hráze vytáhl, byl krásný tmavý řádkáč. Poslední dny jsem se rozhodl přestěhovat do zátoky, kde jsem vytáhl pouze kapra kolem 14kg a nespočet sumců, kteří sežrali naprosto všechno. Výprava skončila, s díkem se loučíme a míříme směr Česká republika. S výpravou jsem maximálně spokojen, protože to byla zatím nejúspěšnější výprava do Francie. Celkem se mi podařilo vytáhnout 8 kaprů nad 15kg, z toho jeden přes 20 a zbytek kolem 11-14kg. U většiny ryb váha u mě nehrála roli, protože se mi podařilo vytáhnout opravdové klenoty. Myslím si, že se jednou na tuto vodu ještě podívám, ale další jaro zkusím určitě jinde.
Za Nikl Team - Mára "Vožuch" Voženílek