Šest let čekání

Tento rok už to s časem stráveným u vody nebylo tak slavné, jelikož studentská léta a s nimi spojená volnost už jsou u konce a nyní mi začala pracovní povinnost. Ale i tak jsem si našel několik volných víkendů, nebo krátkých nárazových výprav které jsem trávil u vody. Nemohu říct, že byly všechny úspěšné, ale tento rok jsem se svými úspěchy hodně spokojen, protože se mi podařilo ulovit několik ryb přesahujících magickou hranici 20kg. A právě nyní bych chtěl o jedné rybě, která tuto hranici překročila něco napsat, protože je to pro mě jedna z nejcennějších ryb. Před 6 lety jsem začal jezdit na jednu svazovou vodu, kde jsem nachytal mnoho pěkných kaprů, ale po nějaké době jsem měl možnost zahlédnout kapra, který byl svoji stavbou a krásou těla zcela odlišný od ostatních, kteří se v hlubinách této vody vyskytují. V té době vážila lehce přes 18kg. Hned jakmile jsem ji na vlastní oči uviděl, věděl jsem, že tuto rybu chci jednou chytit. Nebyla snad jediná výprava, kdy bych si na tuto rybu nevzpomněl. Ale všichni víme, jak to je. Někdy to bývá tak, že čím více něco chceme, tím spíše se nám to vyhýbá. A ne jinak tomu bylo i u mě. Tato ryba se vytáhla jednou až dvakrát za rok a někdy ani jednou. Kolikrát jsem si říkal, jestli tam vůbec ještě plave. O této rybě jsem věděl, že se zdržuje jen v určitých místech, ze kterých se dala ulovit. Strávil jsem tam neuvěřitelné množství času, kdy jsem nachytal mnoho jiných krásných kaprů, ale ten kterého jsem si přál nejvíc stále nic. Neodhadnu si říct, kolik jsem na této vodě strávil času, bylo ho hodně a právě po nějaké době už to člověka trochu omrzí a chtěl by zkusit zase něco jiného. Ale touha po této rybě neustávala. Tento rok na jaře jsem si řekl, že na ni tak nebudu myslet a že ji určitě chytím a až ji ulovím, tak tuto vodu nechám za sebou a začnu se věnovat jiným, které mě lákají. Sice na této vodě plavou nejspíše i větší ryby, než ta, kterou jsem si přál chytit, ale pro mě je tou "nej" zrovna tato. Dnes už mohu říct, že si spokojeně jezdím po různých revírech v naši republice, kde poznávám další krásné ryby, protože onen den, kdy jsem svoji "vyvolenou" ulovil opravdu přišel.

Ale ať nepředbíhám, začnu od začátku. Byla přede mnou jedna z mála vícedenních výprav a já přemýšlel, na jaké místo si sednout. Nakonec jsem zvolil místo, kde se v minulosti tahala ryba, kterou jsem chtěl. Avšak tato výprava neměla být směřována na kapry, ale na amury. Měl jsem sebou připraveno mnoho desítek kilogramu uvařené kukuřice. Ale po třech dnech,kdy jsem vytáhl nespočet menších kaprů a o amura jsem ani nezavadil, jsem se rozhodl, že amura nechám amurem a půjdu po kaprech. Byl jsem donucen změnit lovná místa ve vodě, jelikož kapří školka , která čekala na svoji dávku krmení atakovala snad všechno co jsem do vody vhodil. Takže poslední dva dny jsem začal skoro od znova. Nalezení vhodného místa, jeho vyčištění a následné zakrmení bylo nezbytností. Záběry od menších kaprů z těchto míst ustaly, takže jsem byl na jednu stranu rád, že jsem měl chvilku klid a byl jsem o něco déle v suchém oblečení. Večer mi přichází dva záběry. První od kapra lehce přes 13kg a druhý těsně před půlnoční zavíračkou. Tato ryba byla neuvěřitelně bojovná. Zdolávání probíhalo z vody, jelikož ze břehu jsem neměl vůbec šanci. Po nějaké době se mi na hladině položila ryba, kterou jsem hned poznal, byla to ryba kterou jsem již dvakrát ulovil a vím, že se pohybovala kolem 20kg hranice. Ale zklamání přišlo v tu chvíli, kdy jsem natahoval podběrák. Ryba se lekla dvakrát cukla hlavou a háček vyletěl ven z vody. Dlouhou dobu jsem tam seděl jako opařený a přemýšlel, co jsem mohl udělat jinak. Po vytažení druhého prutu jsem zašel za kamarády, kteří seděl kousek ode mě. Když jsem jim situaci vylíčil, říkali mi, že přijde určitě nějaká záplata. Ale moc jsem tomu nevěřil. Dali jsme panáka dobrého pití na uklidněnou a šli jsme ležet. Další den za světla jsem neudělal záběr, ale přesto jsem lehce před setměním zakrmil krmné místo přibližně 5kg boilie Extasy s peletami stejné příchutě a to celé zalité Krill liquidem.  

Byl přede mnou poslední večer a já doufal, že se ještě něco povede. Celou dobu jsem myslel na předchozí den , kdy mi upadl krásný velký kapr, ale nic jsem nemohl dělat, jen čekat na zázrak. A ten opravdu přichází. Po 11hod večer se roztáčí cívka mého Tournosu. Okamžitě zvedám a snažím se rybu pomalu přitahovat. To se nějakou dobu daří, ale po chvilce zajíždí kamsi do trávy a já jsem nucen za ní vyrazit. Neváhám a rychle spěchám za rybou.Nějakou dobu jsem ji nemohl dostat ven. Nechtěl jsem ji tahat silou proto jsem zkusil odklopit překlapěč navijáku. Nějakou dobu se nic neděje, ale potom ve světle čelovky vidím, jak začínají mizet metry vlasce. Rychle reaguji a už jsem zase s rybou v kontaktu. Ryba se drží u dna a snaží se vymetat překážky, které se na dně nacházejí, ale po nějaké době ji dochází síly a já mohu pomalu se pohupující rybu vytahovat k hladině. Čelovku mám vypnutou, abych zbytečně nevzbuzoval pozornost, ale je vidět celkem dobře protože je den po úplňku. Vidím na hladině siluetu podivně vysokého kapra tak ho rychle na poprvé podebírám. Stále nevím s kým mám tu čest. Vypínám po tmě návazec z obratlíku, připravuji podložku ve člunu a namotávám síť podběráku před vytažením. Věděl jsem že ryba je velká, ale ne tak, že bych nebyl schopen ji přetáhnout přes bok mého člunu. Nakonec se to povedlo a mě to nedá nerozsvítit si. Po rozsvícení jsem klouznul na dno člunu vedle kapra. Nevěřil jsem vlastním očím. Byl to on! Můj vysněný! Brutální lysec ležel vedle mě v podložce a já se na něj nemohl vynadívat. Tato ryba je specifická tím, že má z mládí nejspíše poraněné žebro, které mu vytváří na boku bouli a břicho má vytvarované a prověšené tolik, že vypadá jako by v sobě měl několik pštrosích vajec. Nevím proč to přirovnání, ale prostě mě to v tu chvíli napadlo. Hned jak jsem se vzpamatoval přijíždím rychle ke břehu. Kousek od kraje jsem se lekl nutrie odpočívající v trsu trávy na hladině. Nechtělo se mi moc vystupovat protože zlověstně bručela. Ale myslel jsem na kapra , kterého jsem hned v přechovávací plovoucí tašce od Trakkeru poslal kousek na hlobku, aby se vzpamatoval. Během toho volám kamarádům sedícím kousek ode mě, zda by mě přišli vyfotit. Ti jsou hned u mě a nevěří tomu, co jsem právě vytáhl. Kapra vytahuji pokládám na podložku a užívám si chvíle, na kterou jsem 6 let čekal. Rybu fotíme, krátké video a následně vážíme. Jak jsem popisoval na začátku, ryba vážila před 6 lety lehce přes 18kg. Nyní po odvážení tašky, která měla 1,70kg byla čistá váha neuvěřitelných 24,60kg !!! Neuvěřitelná radost, euforie a výstřel adrenalinu na nejvyšší hodnotu. Sebral si samotnou 18mm kuličku Etáze, kterou jsem měl týden naloženou v esenčáku pepř. Pepř mám prostě rád a dávám ho skoro ke všemu na co chytám. Jednoduchý 15cm návazec ze šńůrky Strip-X, kterou jsem nestahoval, k tomu Continetal snag hook vel. 6 s mouthsnagerem a antitanglem. Montáž seděla, tak jak měla, takže jsem rybu ztratit nemohl.  

Rybu s děkováním a pusou pouštím a přeji ji další v bezpečí prožité roky života. Ulovením této ryby jsem si splnil přání, tím pádem jsem ho musel splnit i já ji a to tak, že tuto vodu na nějakou dobu uzavírám a začnu se věnovat vodám jiným. Slib jsem dodržel a další týden jsem se vydal k řece Labi, na místo, kde jsem chytal jen jednou. Třetí noc na tomto místě se mi povedlo vytáhnout další šupinatou obludu, ale o tom až v dalším článku.

Vše slušným rybářům přeji, ať se splní jejich přání v podobě vytažení jejich vysněné ryby. Někdy je cesta sice trnitá a dlouhá, ale sám za sebe mohu potvrdit, že se vyplatí počkat si. Nezáviďte ostatním a užívejte si chvíle, kdy i parťák, případně někdo jiný vytáhne rybu. Ono ne nadarmo se říká : Přej a bude ti přáno. A opravdu tomu tak je!
Za Nikl team -  Mára "Vožuch" Voženílek