Sezona 2015 aneb rok v barvách Nikl teamu

V barvách Nikl teamu – udržet se mezi nejlepší špičkou kaprařů nejenom na české scéně není zrovna jednoduché, ale pokud si jdete za svým snem, nic není nemožné. V obrovské konkurenci a přibývajícímu tlaku na našich vodách mi bylo ctí nosit právě barvy Nikl teamu. Nechtěl jsem této značce udělat ostudu a tak jsem se snažil, jak jen to šlo. Důkazem úspěchu bylo mnoho zpráv od vody s pěknými kapry a zajímavými příběhy

Devill Krill – Na začátku roku jsem měl možnost otestovat boilie Devill Krill, a musím říct, že to byla láska na první pohled. Na toto boilie jsem měl úspěch od samého začátku a tak se pro mě stal jasným favoritem po celý rok. Záběry přicházeli jak na jaře, tak i v těch největších letních vedrech a na podzim jsem o záběry také neměl nouzi. Mnohdy jsem vydřel pouhopouhý jeden jediný záběr, ale vzhledem k tomu, že jsem podnikal krátké (několika hodinové) vycházky, byl jsem maximálně spokojený. Devill krill mi fungoval bezvadně nejenom při krátkých výpravách, ale i při těch delších. 

Kapr přes 1m – Kaprů během roku jsem ulovil opravdu mnoho. Nejčastější lovnou délkou byly kapři o velikosti 60 až 70cm. Těch delších bylo pochopitelně méně, ale když už takový úlovek přišel, byla jeho chloubou i váha. Mým nejdelším úlovkem, kterého také řadím mezi TOP úlovky, je šupináč, jehož délka se přehoupla přes 1m!!!

19,5kg štěstí – Jaro se mi velmi povedlo a tak můj malý sen byl pokračovat v tomto tempu i nadále. Úlovků střední velikosti byl nespočet. Těch lepších kaprů už se taky dalo napočítat slušné množství, ale pořád mi tam chyběl nějaký ten pořádný kousek, na který bych byl náležitě pyšný. To se mi koneckonců povedlo při jedné květnové výpravě, kdy se mi na podložku přišel podívat lysec o váze 19,5kg (zpráva od vody 19,5kg štěstí). Za tohoto kapra jsem byl náležitě hrdý a to nejenom z toho důvodu, za jakých podmínek jsem ho zdolal (vše bylo popsáno ve výše zmíněné zprávě od vody). K maximální radosti mě dostalo setkání s tímto kaprem a pár měsíců později, který měl pochopitelně nižší váhu, než těsně před třením, ale svou bojovností mi to vynahradil.

Letní vedra – Nebudeme si nic nalhávat. Toto léto nás opravdu velmi dlouho trápilo svými tropickými teplotami a tak bylo rybaření velmi náročné. U vody jsem trávil nejenom brzká rána a pozdní večery, ale i polední pařáky. To vše jen proto, abych mohl trávit svůj volný čas u vody a přemluvit nějakého toho kapra k záběru. Díky dobrotám Kolínského šéfkuchaře jsem to štěstí měl.

Báry osobák – o tom, že se na produkty Karla Nikla nedařilo jenom mě, dokazují fotky i lidí kolem mě, které jsem nakazil tak zvanou Nikl mánií. Pro moji přítelkyni Báru byl letošní rok z důvodu pracovního vytížení velmi náročný, ale i tak si našla chvilku, aby se mnou občas zašla k vodě. Odměnou za to jí byl úžasný šupik 90cm 16kg, kterého si nejenom statečně zdolala, ale poprala se i s jeho váhou při focení. Na její úlovek jsem byl pyšný nejenom kvůli tomu, že šlo o její osobák, ale i proto, že si pořídila před lety po našem seznámení rybářský lístek a výbavu jen proto, aby se mnou mohla trávit čas u vody. Radost nám u tohoto úlovku udělalo i to, že byl kapr chycen na boilie vlastní výroby, se kterým mi Bára pomáhala. 

Táty osobák – Táta se mnou strávil v této sezoně opravdu mnoho času, držel se mého šíleného tempa a kromě skvělého parťáka mi dělal i aktivního podebírače a výborného fotografa, za což bych mu chtěl touto cestou poděkovat – DÍKY TÁTO!!! Čím více se mnou táta chodil k vodě, tím více jsem mu přál nějaký pořádný úlovek. Když se dočkal záběru, šlo o menšího jedince nebo kapra bohužel nezdolal. Jednou takhle na výpravě mu říkám: dej tam Devilla a určitě něco chytneš… A o čtyři hodiny později se pyšnil svým novým osobákem šupináče 88cm 15kg, který svou bojovností vryl tento okamžik tátovi na dlouhou dobu do paměti. Tímto okamžikem získal táta k boilie Devill krill důvěru a začal na něj chytat pravidelně.

Boilie vlastní výroby – domácí tvorbu mám jako aktivní kaprař velmi rád a tak jsem si stejně jako v předešlých letech dělal boilie sám. Na chytání jsem již svého jasného favorita měl, ale něčím jsem ty šupinaté potvůrky na své lovné místo přilákat musel. Svůj osvědčený recept jsem se pro tuto sezonu rozhodl vylepšit, a musím říct, že to byl veliký krok dopředu. Potřeboval jsem boilie na rychlé chytání, které udrží kapry nějakou chvíli na místě a už první testy mi dokázaly, že jdu tím správným směrem. U vody jsem se opravdu nenudil a navíc jsem zažil opravdu několik nezapomenutelných okamžiků.

Když ryby pouštíš, tak je i chytáš – několikrát do roka dostávám otázku, proč chodím na ryby, když je pouštím. Na tuto otázku odpovídám pořád stejně. Ryby pouštím proto, abych měl v budoucnu co chytat! Díky pouštění jsem měl tu čest se s některými kapry znovu setkat a musím říct, že opětovné setkání pro mě bylo velmi dojemné.

Přechod na karbonovou kobru – Jak se říká, pokrok nezastavíš. Věci se stále zdokonalují a vylepšují a tak i já jsem po krátkém odolávání podlehl módnímu trendu a začal používat karbonovou kobru, která je od prvního použití mým vděčným společníkem u vody. Díky její nízké hmotnosti jsem měl ušetřeno svalstvo. Při kobrování s původní plastovou kobrou jsem cítil po vnadění následující 2 dny jistou bolest, ale ta zmizela hned poté, co jsem uchopit do ruky kobru vyrobenou ze zázračného materiálu jménem karbon.

Řádkáč – Lepších kaprů bylo v sezoně opravdu několik. Ale těch, které stojí za mediální prezentaci ať už díky své délce, váze či vzhledu je znatelně méně. Dlouhého kapra jsem ulovil, těžkého kapra si potěžkal, ale pořád mi v hledáčku chyběl nějaký ten výstavní fešák. Z médií vím, jak jsou naši Britští kolegové pyšní na přenádherné řádkáče z klubových či panenských vod. A právě takovéhoto krásného ,,panenského´´ řádkáče se mi podařilo ulovit. O to větší radost jsem měl, že se mi ho podařilo chytit na řece.

Setkání s Karlem – komunikace s klíčovými lidmi je pro mě velmi důležitá a tak jsem rád za každé takovéto setkání či komunikaci třeba jen v písemné podobě. Při setkání nejenom se samotným Karlem Niklem, ale i s ostatními členy Nikl teamu, je pro mě velmi cenným okamžikem, kdy si mohu popovídat s lidmi, kteří jsou naladěni na stejné vlně jako já. Výměna zkušeností, názorů nebo jen zážitků od vody je tím, co mě v této zálibě žene stále dopředu. Spolupráce s těmito lidmi je pro mě jakousi formou odměny za to, co dělám.

Rychlovky u vody – Dlouho jsem se tomuto přiznání bránil, ale nakonec jsem se k tomu přiznal: Miluju rychlovky! Několika denní výprava je sice jistým relaxem, ale doba je bohužel jiná, než naplánovaná realita a tak jsem se začal soustředit na krátkodobé – respektivě pouze několika hodinové, vycházky. Svou nástrahu jsem se snažil vždy mít vždy velmi atraktivní, což se mi díky ready boilie, boosteru a obalovací pastě dařilo. Výběr místa jsem se snažil taktéž přizpůsobit a hledal místa něčím zajímavá a lákavá pro výskyt kaprů.

Jen tak pro radost – Veliký kapr udělá pochopitelně radost, o tom žádná, ale nikterak se netajím tím, že jsem rád za jakýkoliv úlovek. To jsem také dokázal tím, že jsem ve zprávách od vody cíleně medializoval menší kapry. A jsem na to náležitě pyšný! Vždyť bez menších kaprů by nebyli ti velcí a nebýt ,,dorostenců´´, mnohdy bych byl u vody bez záběru. Dle mého názoru je lov menších kaprů stejně tak důležitý, jako například podpora mládeže. 

Na závěr bych chtěl zmínit, že uplynulá sezona byla velmi bohatá na úlovky, štědrá na nádherné ryby a poučná co se nových zkušeností týká. Při toulkách kolem vody jsem poznal mnoho nových a zajímavých lidí, se kterými byla chvíle u vody o to příjemnější.

Mé veliké díky patří kamarádům a hlavně rodině, která mě po celý rok podporovala, a chápala mojí lásku ke kaprařině. Neposlední díky patří za společnost u vody, pravidelné doplňování potravin, přísun krmení a hlavně za focení s kapry.

Příjemné chvíle u vody nejenom s kapry přeje za Nikl Team

Matěj ,,Niel´´ Šole